Jakmile jsem s Petrem došla do obýváku, kde byl Jakub, tak se Petr zastavil a začal na Jakuba čumět. Kuba na něho též začal koukat, ale ne moc příjemným pohledem. Já stála mezi nima a nechápala, o co jde. "Vy dva se znáte?" Zeptala jsem se nechápavě a Kuba se pousmál. "Jo, tady s Petrem se znám, tehdy mi přebral ex" řekl a falešně se usmál. Já jsem se na Petra podívala a on protočil očima. "Aha" řekla jsen potichu a sedla si na gauč. Kuba si ke mně sedl a naproti mně si sedl Petr. "Kdo to byl?" Zeptala jsem se narovinu a Kuba se na mě podíval. "A není to jedno?" Zeptal se dosti mimo. "Ne není?" Řekla jsem a Petr nás sledoval. "Jo je, je to minulost a já to nechci řešit" řekl a podíval se jinam. "Hm zajímavý, kolik jich bylo přede mnou?" Zeptala jsem se a on nadzvedl obočí. "Asi 3" řekl zmateně. "Jak asi? Tak víš snad kolik si jich měl ne?" Zeptala jsem se. "Do prdele, ale já si je už nepamatuju" řekl a trochu zvýšil hlas. "Hm, mam pro tebe novinu, tady Petr je taky můj ex" řekla jsem narovinu a byla mi dosti jedno Jakubova reakce. " Ty si s nim chodila?" Zeptal se a začal být lehce naštvaný. "Jo, problém? Když ty si se vyspal s mojí nejlepší kamarádkou Dominikou?" Řekla jsem a Jakub mlčel. "Dominika Novotná je tvoje nejlepší kamarádka?" Zeptal se dost mimo a já kývla na souhlas. "Jo, jo je a víš co, je mi to jedno" řekla jsem. "Ty si chodila tady s tímhle Petrem?" Zeptal se. "Jo chodila se mnou asi 4 roky zpátky" řekl pro změnu Petr. Jakub se jen zvedl a popadl klíče od auta společně s klíči od bytu. "Kam jedeš do prdele" řekla jsem poměrně naštvaně. "Jedu pryč, nečekej mě do večera přijedu ráno" řekl a zabouchl za sebou dveře. Já si sedla na gauč a vedle mě si sedl Petr. "Zítra bude v pohodě, neboj" řekl potichu a objal mě. "Tady nejde o tohle, ale jde o to, že má zítra dojet moje matka" řekla jsem a napsala mamce, že mi není dobře a že to asi zruším. "Jakub má povahu, že se lehce nasere" řekl Petr a pohladil mě po tváři. Já se na něho podívala a on zas na mě. Naše pohledy se střetnuly a neodtáhly se od sebe. "Pořád to jsou ty krásné oči, jako tehdy" řekl potichu a usmál se. "Ty tvoje ještě víc" řekla jsem a ztrácela se v nich. On se na mě sladce usmál a přitáhl si mě k sobě blíž. "Co když sem dojde Jakub? To pro něho skončím úplně" řekla jsem potichu a odvrátila pohled. "Kotě, klid ten tady není, jsme tu jen my dva" zašeptal mi do ucha a jemně mi ho skousl. "Ale co když-" nestačila jsem to doříct a jeho rty se dotkly těch mých. Byla jsem tak zmatená a překvapená. Polibek jsem protáhla a on mě začal líbat. Začla jsem spolupracovat a jeho ruce byly na mých bocích. On se nad tím usmál a vysadil si mě na sebe. Já jsem se lehce usmála a on mě líbal dál. "Asi jdem jinam" řekla jsem potichu a on kývl na souhlas. Zvedl se společně se mnou a šli jsme do Jakubova pokoje, kde mě položil na postel a začal mi sundavat tričko. Já jsem ho kousla do rtu a on mi to vracel. Když naše rty byly spojeny, tak mu začal někdo psát. Odtáhl se a podíval se na zprávy. "Kdo ti píše?" Zeptala jsem se potichu. "Calin, mám jít za ním do studia řešit album" řekl smutně a já kývla na souhlas. Oblékla jsem si triko a šla ho doprovodit. "Tak se měj" řekla jsem potichu a on mi dal pusu. "Zatím kotě" řekl a odešel. Já zavřela dveře a začla psát Jakubovi, kde je. Začla jsem mu i volat, ale nebral mi to. Měla jsem o něho strach. Všechno je má vina, teď někde je a mohlo se mu i něco stát. Sesunula jsem se na zem a začla brečet. Brečela jsem, jako malé dítě, měla jsem o něho strach. Když jsem tam tak seděla, tak mi došla zpráva. Otevřela jsem telefon v němž se nacházela zpráva od Jakuba.
*V konverzaci*
Jakub: Ahoj, tady Kubova mamka, jen ti chci říct, že je v pořádku, zrovna spí, ráno by měl dojet domů.
Na to jsem neodpověděla a šla do obýváku, kde jsem si lehla na gauč a usnula.
