,,Vážně sis musela od Lea brát ten fet?" zeptala se Tina, když dorazili do bytu.  ,,Nemusela." řekla Camille, vyndala drogy z tašky a uložila je do šuplíku s falešným dnem. ,,Ale chtěla jsem."  ,, Já ale nechci, abys to brala." opáčila Tina starostlivě. Camille se na ni podívala s překvapeným a ironickým výrazem zároveň. ,,Tobě to vážně není jedno." zasmála se Camille. ,,Ne, není." řekla Tina, přišla až ke Camille a dala ji ruce kolem ramen. ,,Miluju tě."  ,,Co?" zeptala se Camille trochu zmateně.
,,Co co?" usmála se Tina a dala ji pusu. ,,A jak víš, že miluju já tebe?"
zeptala se Camille. Pak si všimla, že to Tinu trochu rozhodilo. ,,No tak. Taky tě miluju." dodala a objala ji.

Camille usnula na pohovce. Byla unavená z toho, jak se pořád starala o Fortunato. Její rodina vždycky něco posrala a ona to napravovala a měla s tím hromady práce. Náhle ji někdo pohladil po tváři. ,,Camille? Nechceš si jít lehnout do postele?". Byla to Tina.
,,Ne, dobrý. Já nespím, jen odpočívám." odpověděla ospale Camille a protáhla se. ,,Hele, spánek není žádná slabost nebo o co ti jde." řekla Tina. ,,Ale je." odpověděla Camille. Zvedla se z pohovky a došla k posteli kde skočila do hromady peřin. ,,Proč si to myslíš?"  ,,Kdybych nespala stihla bych toho víc."  ,,Ale ty potřebuješ spát."  ,,No právě."

Ledové srdce | Camille L'Espanaye [cz]Kde žijí příběhy. Začni objevovat