Just The Way You Are (CZ) - Pozastaveno

1

Nervózně jsem přešlapovala u vchodu do školy, hrála si s kravatou a vyhlížela mou nejlepší kamarádku Hermionu. Nevím, proč jsem byla nervózní. Asi z toho nového účesu, co jsem si nechala udělat? Takhle nervózní jsem nebyla ani v prvním ročníku! Spatřila jsem zrzavou kouli, která se ke mně rozeběhla. Byl to Křivonožka, Hermionin kocour. Usmála jsem se a vzala ho do náručí. Rozhlížela jsem se okolo, jestli neuvidím i Hermionu, ale neviděla jsem ji. Někdo mi zaklepal na rameno. Prudce jsem se otočila a viděla usmívající se Hermionu. Zasmála jsem se, pustila Křivonožku na zem a skočila Hermioně kolem krku. „Chyběla jsi mi," zašeptala jsem.

„Ty mě taky," zasmála se Mia.

„Ah, jak dojemné. Na tohle jsem se tak těšil," zaslechla jsem za sebou jedovatý hlas. Protočila jsem oči a otočila se na danou osobu. Byl to Draco Malfoy. Kdo jiný, že?

Usmála jsem se a hraně se chytila za srdce. „Je milé vědět, že jsme ti chyběly. Chceš taky obejmout?" zeptala jsem se ho a roztáhla náruč.

„Žádná mudlovská šmejdka na mě sahat nebude," sykl Draco.

Pokrčila jsem rameny, vzala si od Mii mého kocourka Darka a podrbala ho pod ouškem. Naposledy jsem jim zamávala a běžela do Velké síně. Učitelé tam už seděli, tak jsem ze zadní kapsy školních legín vytáhla přeloženou fotku a přidělala ji Darkovi k tlapce. „Běž za Severusem," pošeptala jsem mu a pustila ho na zem. Dark se rozeběhl a ladně skočil před Severuse. Dark natáhl tlapku s přeloženou fotkou k Severusovi a trpělivě vyčkával. Severus si udržoval svou kamennou masku i po dobu, kdy sundaval fotku z Darkovi tlapky. Když ale přeloženou fotku rozevřel, jeho maska na chvíli opadla. Nevěřícně se na mě podíval, já jemně kývla hlavou a usmála se. Severus okamžitě znovu nasadil svůj kamenný výraz a já se šla posadit k Nebelvírskému stolu. Jen co jsem se posadila, se do síně přiřítili ostatní a v čele všech byl samozřejmě Draco Malfoy. Za ním šel Crabb, Goyle a všimla jsem si i dvojčat Freda a George Weasleyových. Hned jsem si vzpomněla na čtvrtý ročník, kdy jsme se s klukama vsadili.

„Když se ti povede sbalit Crabba, tak s tebou půjdu na ples " řekl Fred.

Zasmála jsem se. „Tak dobře." Crabb zrovna procházel okolo nás a měl v náručí spoustu dortíčků. Usmála jsem se na něj, odhodila vlasy na záda a mrkla na něj. Crabb upustil dortíčky a zamával mi. Znovu jsem se zasmála a otočila se na Freda. „Někdo mi dluží doprovod."

Zasmála jsem se nad tou vzpomínkou a někdo do mě šťouchl. Otočila jsem se a podívala se na Freda a George. „Co je tak vtipné?" zeptali se oba na stejno.

Zakroutila jsem hlavou. „Jen jsem si vzpomněla na sázku o doprovod."

Kluci se zasmáli. „Dortíček."

Ušklíbla jsem se a hned se rozesmála. Síní se rozeznělo cinkání o skleničku. Přestala jsem se smát a otočila se k učitelskému stolu. „Přeji všem krásný večer!" zvolal Brumbál. „Nejprve bych rád nové studenty i studenty, kteří se sem po několikáté vracejí..."

„Jackie!" zavolala na mě šeptem Hermiona. Otočila jsem na ni hlavu a povytáhla obočí. „Co se stalo Brumbálovi s rukou?"

Zavrtěla jsem hlavou. „Nechci o tom mluvit!"

„... abych nezapomněl, platí všeobecný zákaz žertovných předmětů z obchodu Kratochvilné kouzelnické kejkle." Kluci si hlasitě povzdechli, ale Brumbál pokračoval dál. „Studenti, kteří chtějí hrát za svůj kolejní tým famfrpál, nechť se zapíší u ředitelů příslušných kolejí. S potěšením vám oznamuji, že na místo učitele lektvarů nastupuje profesor Křiklan a místa profesora obrany proti černé magii se ujme pan profesor Snape." Síní se rozezněl nadšený potlesk od zmijozelského stolu a já se k nim přidala.