Město Ztracených

Noční můra

Většinu dne Bruno jen odpočíval a nebo uklízel věci, které si s sebou přivezl. Večer byl už tolik unavený, že hned potom, co si vyčistil zuby a převlékl se do pyžama, zalezl rovnou do postele.

Trvalo mu, než si vybral tu nejvhodnější polohu pro spánek. Byla to už jeho druhá noc v novém domově. Zatímco ta první proběhla bez obtíží, tuhle to mělo být jinak...

Zdál se mu totiž příšerný sen. Viděl v něm kanystr ze kterého proudem vytékal benzín. Pak se jeho zrak přesunul na dům pohlcený plameny a z něj uslyšel hlasité výkřiky.

Celý zpocený se posadil na posteli a ztěžka oddechoval. Něco ho přinutilo pohlédnout na své ruce. Na první pohled působily zcela normálně, ale on v nich přesto viděl víc. Viděl stopy po spáleninách. Malé a nepatrné, ale pro něj přesto děsivě živé...