𝓟𝓲𝓷𝓴 𝓼𝓷𝓮𝓪𝓴𝓮𝓻𝓼 (𝓡𝓸𝓰𝓮𝓻 𝓣𝓪𝔂𝓵𝓸𝓻)

𝟒.

Ráno jsem se probudila s extrémní bolestí hlavy.
,,Do hajzlu"
Dostala jsem se do sedu a chytila se za hlavu.
Když ale otevřu oči tak se šíleně leknu.
,,No do hajzlu!"
Řekla jsem trochu víc nahlas a všimla si Jacka který ležel vedle mě.

,,No- do hajzlu!"
Tohle už jsem zakřičela a přitáhla si k hrudi deku.

,,Ježiši Kriste. Co je?"
Zamumlám Jack a vjel si prstama do vlasů.
Chvíli se dívám kolem a potom se na mě překvapeně podíval.

,,Jsem-uh velmi překvapen."
Řekl nahlas a já se na něj vyděšeně podívala.
Potom jsem se podívala pod deku kde jsem přesně chtěla vidět opak toho co jsem viděla. Sebe v oblečení.

,,To jsme posrali!"
Zvýšila jsem hlas a najednou toho začala šíleně litovat. Už chápu proč po mě lidi s kocovinou vždycky syknou ať nekřičím.

,,Fajn- hele uklidni se"
Jack si toho očividně všiml a zjemnil svůj hlas.
,,Já se mám zklidnit jo? Natož ty jsi nějak moc v klidu!"
Zase jsem zvýšila hlas a za to si chtěla dát facku, protože se bolest hlavy zase ozvala.

,,Em. Sakra. Říkám ti ať se uklidníš. Já ti teď uvařím čaj a nějak si o tom prostě promluvíme"
Řekl Jack jakoby byl v této situaci ten dospělejší. Což byl, protože jej hlava očividně vůbec nebolela.

Chvíli jsem tam seděla s obličejem v dlaních a potom si povzdechla.
,,Jo to by bylo fajn"
Řekla jsem po chvíli a obličej si v dlaních promnula.

Jack se otráveně dostal do sedu,přitáhl si k sobě nějakou deku co měl položenou na sedačce vedle postele a obmotal si ji kolem pasu.
Na to, že jsem toho teď šíleně litovala tak se můj pohled od jeho zad prostě nedokázal odtrhnout.
Musela jsem si skousnout dolní ret.

Jakmile odešel z místnosti tak jsem se zvedla a došla si pro oblečení které bylo na zemi.
Dala jsem si ponožky staré ze včera a zbytek mého oblečení.

Došla jsem do kuchyně s viděním takovým, že by i krtek našel Waldu dřív než já.
Sedla jsem si ke stolu a opřela si hlavu do dlaně.
,,Tohle se nesmí nikdo dozvědět"
Zamumlala jsem.
,,Jo?"
Usmál se Jack a nalil z rychlovarné konvice vodu do hrnku s čajem.

,,Přestaň. Tohle je fakt- ugh."
Protřelá jsem si obličej v dlaních a povzdechla si.

,,No každopádně. Měla by ses domů vrátit dřív než si rodiče všimnou, že si byla pryč"
Uchechtne se.
,,Jestli tím myslíš Rogera a Briana tak to fakt není vtipný."
Podívala jsem se na něj s odsuzujícím pohledem a on jenom sklopil hlavu.

,,Promiň. Nevím jak ty ale já se po včerejší noci cítím opravdu uvolněne"
Otřepal se a donesl mi můj hrnek s čajem. Já jsem jenom vytáhla a dala zpátky ten sáček který je v čaji.

,,Já mám hlavu jako střep,skoro nic si nepamatuju a je mi na blití."
Odpověděla jsem mu aniž bych se na něj podívala.

Oba jsme mlčeli a on se opřel zády o linku.
,,Neboj. O tomhle ani neceknu. Je fajn, že alespoň na jednu noc ses od Taylora odtrhla"
Pohodil rameny,otočil se čelem k lince a dál si do čaje med.

,,Přestaň o tom mluvit jako bys mi udělal nějakou laskovost."
Střelila jsem po něm zamračeným pohledem a on se usmál. Myslím, že jsem na něj byla zbytečně hnusná ale teď mi to bylo úplně jedno. Ten kdo mluvil byl teď můj nepřítel.

,,Ale já ti laskavost udělal"

Odfrkla jsem si a konečně se napila čaje.
Na to, že to vařil Jack tak to nechutnalo až tak špatně.

,,No. Vypiju to a půjdu."
Cítila jsem jak mi ze studu rudnou tváře.
,,Můžu tě hodit na kole jako za našich mladých let."
Uchechtl se a já se na něj zase podívala pohledem který jasně říká, že na vtípky čas opravdu není.