𝓟𝓲𝓷𝓴 𝓼𝓷𝓮𝓪𝓴𝓮𝓻𝓼 (𝓡𝓸𝓰𝓮𝓻 𝓣𝓪𝔂𝓵𝓸𝓻)

𝟏𝟎.

Probudila jsem se docela brzo na to,že včerejšek byl snad nejděsivějším dnem mého života.
Teda pokud se nepočítá prezentace před třídou na moji střední škole.

V hlavě mi vrtal včerejšek. Komu by taky ne.
Jack,bolest hlavy,Roger,bolest hlavy,to jak rychle se to stalo a znovu bolest hlavy.
Seděla jsem na posteli a přemýšlela.
Došlo mi,že nebudu jediná která je vzhůru a tak jsem pomalými kroky sešla dolů ze schodů až do kuchyně.

Měla jsem na sobě jenom kalhotky a mikinu. Tedy část toho v čem jsem včera odešla z domu.
Po tom co moje nohy došláply na zem dolního patra tak jsem cítila jak se mi zvedl žaludek.

,,Rogiii.. pojď už nahoruu"
Řekla pišťivým hláskem nějaká blondýnka která seděla Rogerovi na klíně.
,,Nech mě nasnídat,kotě."
Zamumlal Roger s plnou pusou a konečně si mě všiml.

,,Oh, dobrý ráno."
Chvíli jsem tam stála a pomalu mrkla.
Čemu se vlastně divím? Pomalu si ani nevybavují co jsem včera udělala a tu scénu v té posteli si můj mozek mohl jenom vymyslet.
,,Dobrý-"
Řekla jsem trochu zaskočeně a šla si k Johnovi do skříňky pro medové kroužky.

Všimla jsem si,že Brian spí ve vedlejší místnosti na nějaké rozkládací posteli.
A ne, nevím proč tu má John průhledné dveře.

,,Tohle- je..uhm- Hannah."
Řekl skoro tázavě a já si do misky s mlékem nasypala ty medové kroužky.
Všichni se tu chovají jako doma. I u nás.
Brian nikdy nikomu nic neřekne.
Mně snad jako jediné vadí když nás někdo obírá o suroviny.

Opřela jsem se zády o linku.
,,Jo? Jseš hezká."
Usmála jsem se na ni. Byl to typický holčičí kompliment který kompliment vlastně ani není.

,,Ale ty moc nejsi."
Ironicky se na mě usmála a já nadzvedla obočí.
Dala jsem si do pusy lžičku těch medových kroužků na která jsem se sakra těšila a povzdechla si.

,,Na tohle jsem neměla ještě ranní kafe."
Zamumlala jsem a nevěřícně zavrtěla hlavou.
,,Hannah- chovej se milé."
Sykl po ní Roger a já se zamračila.

,,No tak promiň,že mi vadí,že ti tu před očima chodí jiná ženská jenom v kalhotkách."
Zamračila se a já si napjatě dala do pusy další lžičku.
Drama hned po ránu. To si užiju.

,,Dyť já už jich viděl. To se neboj"
Usmál se Roger a já se tím mlékem málem zadusila.
Šlo vidět jak te Hromadě nebo jak se jmenuje zrudlý tváře naštvaním.
Zvedla se,popadla takovou tu mini kabelku do které se ti maximálně vleze jedná bankovka a odešla pryč.

Potichu jsem se uchechtla.
,,Proč se směješ?"
Nadzvedl obočí a otočil se na mě.
,,Protože to bylo vtipný."
Vysvětila jsem a on si odfrkl.
,,A máš vlasy od mléka. To je taky vtipný."
Usmála jsem se a on se na mě vyděšeně podíval.
Jakoby to bylo něco ukrutně strašného.

,,Sundej mi z tama to mléko!"
Řekl nejvíc hystericky a vstal ze židle.
Já jsem se začala ještě víc smát takže jsem musela položit tu misku s mlékem nebo bych ji vylila na zem.

,,Rogi je to jenom mléko. Nemáš tam brouka nebo tak něco."
Snažila jsem se ho uklidnit ale jeho další pohled mě přesvědčil o něčem jiném.

,,Já tam měl někdy brouka?!"
Vyděšeně se na mě podíval,já jsem k němu přišla a prstama se to mléko snažila dát dolů.
Nevěřícně jsem zavrtěla hlavou.
,,Pak se divím,že ta holka odešla."
Odfrkl si.

Chvíli mlčím a přemýšlím jestli mu to mám říct na rovinu nebo jenom potichu trpět.
,,Nemyslím,že to bylo tím."
Nakrčila jsem nos a snažila se jistou část jeho vlasů vysušit.