Po odeslání mé odpovědi se rozhostilo v pokoji až nepřirozené ticho. Dívaly jsme se jeden na druhého a nikdo nevěděl co říct. Napětí bylo doslova hmatatelné.Tón příchozí zprávy se rozezněl tichým pokojem a všichni jsme doslova nadskočily. To bylo rychlé prolétne mi hlavou, když se rozhlédnu po pokoji a vidím jejich soustředění. Všichni visí pohledem na mě a na telefonu v mé ruce.
Telefon mě doslova pálí v dlani a já na pevně stisknu oční víčka k sobě abych zamezila nežádoucím slzám, které se snaží protlačit ven. Cítím opět jeho ruce tisknoucí mě k sobě a odvážím se na něj podívat.
Vidím hodně emocí v jeho tváři, ale jeho oči říkají jen to jedno. A já vím, že tu lásku musím ochránit. Otočím se k němu zády a opřu se o něj. Jeho ruce se obmotají kolem mě ještě pevněji a já s hlubokým nádechem odemknu displej telefonu.
"Your choice. But remember, death comes unexpectedly..."
Tečou a já je nechám. Tentokrát už to nejde zastavit. Proud slz vytryskne s mých očí a já je nechám. Všechno to napětí posledních dní jakoby mi drtilo hrudník. Vnímám jen jak mi někdo bere telefon z ruky. Louis si mě ve vteřině otočí k sobě a já se ho pevně držím a zabořím obličej do jeho košile. Z mých úst se vydere vzlyk a moje nohy vypoví službu. Nejde to už nemám sílu. Kdo a proč mě tak nenávidí.
Svezu se k zemi a Louis se mnou, pořád mě pevně držící ve své náruči. Moje tělo se otřásá pláčem a já to nedokážu zastavit.
Obmotám pevně své ruce kolem něj a držím se ho ze všech sil. Hladí mě po zádech a líbá něžně do vlasů zatím co pláč odnáší všechno to napětí. Nevím jak dlouho tam tak sedíme, nevnímám čas.Chci jen, přeju si jen aby to vše byl zlý sen. Abych se probudila o rok zpět v naší ložnici a zjistila, že to byl opravdu jen sen. Ale není, je to krutá realita, která mě vytrhne z bezpečí jeho náruče. Krutá realita v podobě koncertu s nebezpečím v zádech. Odtáhnu se neochotně z jeho náručí a můj pohled se ukotví v jeho modrých očích plných tolika emocí.
Láska, strach, odhodlání...
Chci mu toho tolik říct, ale osud má se mnou zřejmě jiné plány. Nestačím říct ani slůvko, když se ozve pronikavý zvuk požárního poplachu. Všichni se na sebe vyděšeně podíváme. A mě proběhne hlavou to jediné. Boj o život se rozbíhá.Další kapitola na světě lásky moje. Jak jinak díky za komentáře a vote 🤫😉 🙈
With love...
Vaše Nath...
ČTEŠ
SALVAGE *L.T.*
Fanfiction" Chloe tohle přece nemyslíš vážně, tohle je jak vystřižené z nějakého akčního filmu. To ti mám jako věřit to všechno co jsi tu právě odvyprávěla?" rozhlédnu se po těch známých tvářích kolem a jen mlčky přitakám. Vím, že on mi nevěří ne potom co se...