Nebude to lehké

Ředitelna

Pohled Davida:
S Tomášem jsem dorazil k Jirkovi do ředitelny.
T: ,,Nechte mě bejt!"
D: ,,Nenechám! Takhle se chovat ke Kidovi nebudeš!"
J: ,,Co se stalo?" zeptal se Jirka v klidu.
D: ,,Tomáš napadl Kida."
T: ,,No neni pravda! Ten magor mě napadl jako první!"
J: ,,Davide, víš co se stalo?"
D: ,,Tomáš se prý Kidovi smál a provokoval ho."
T: ,,To neni pravda.. Ještě mě napadl, vidíte to?" ukázal mu pár pohmožděnin.
J: ,,Je to pravda, Davide?"
D: ,,Já nevím přiběhl jsem tam, když už byli v sobě."
J: ,,Zavolej mi sem ještě Kida a popřípadě někoho, kdo u toho byl."
D: ,,Jasně, pošlu ti sem i Markétu, ta u toho byla a i ostatní lidi ze třídy."
Tomáš řekl svojí verzi, ale nikdo mu nevěří. Je docela dosti problémovej a vím, že tak nějak o mně a Romanovi ví a snaží se zaujmout tim, že by to prozradil.
Když jsem za Jirkou posílal Kida, tak jsem zůstal přede dveřmi. Sekretářka tam nebyla, takže jsem tam byl sám.
Slyšel jsem jak se Kid baví s Jirkou.
J: ,,Tak co se tam stalo?"
K: ,,Tomáš mě provokoval."
J: ,,Čím?"
Kid chvilku nic neříkal.
J: ,,Něco o tvém tátovi a Davidovi?"
K: ,,Jo.. Snaží se, aby se to mezi tátou a Davidem provalilo."
J: ,,Já vím a tebe to trápí nebo ti to vadí?"
K: ,,Vadí mi to, že se snaží dělat jim zle."
J: ,,Ale tak já to o nich vím a pokud se to provalí, tak by to nebylo tak hrozný."
K: ,,Pro ně ani moc ne, ale pro mě jo, vždyť to ani nemá potvrzený a už takhle rejpe. Co bude dělat až se to oficiálně dozví?"
J: ,,Srovnám ho, neboj se.. Nebude tobě ani Markét nic dělat."
K: ,,Dobře."
J: ,,A jak to snášíš ty?"
K: ,,Co?"
J: ,,To, že je tvůj táta s chlapem a ne se ženou?"
K: ,,Ze začátku jsem Davida nemusel,  ale teď mi nevadí. Zvykl jsem si na něho a jde na tátovi vidět, že je s ním šťastnej. Ale díky Markét jsem mu dal šanci. Makyna mi v tom docela dost pomáhá."
J: ,,Takže nechceš sezení?"
K: ,,Nee, ale kdyby cokoliv přišel bych."
J: ,,Dobře, tak jdi."
K: ,,Ok."
Za chvilku Kid vyšel a já dělal jako, že nic.
D: ,,Tak co?"
K: ,,Bude mít z toho problém on."
D: ,,To je dobře.. Pojď ještě se mnou. "
Kid jen kývl a zašli jsme do mýho a Romanova kabinetu.
K: ,,Děje se něco?"
D: ,,Ne, jen tak nějak vím, že s tím smířenej pořádně nejsi."
K: ,,S tebou a tátou? Jsem, jen jsem nechtěl, aby se to provalilo, ale to už je asi jedno."
D: ,,Dobře, jak myslíš, ale kdyby něco, cokoliv, tak mi to řekni."
K: ,,Jsem fakt s tim v pohodě."
D: ,,Tak jo, kdyžtak běž."
K: ,,Ok, zatim čau."
D: ,,Ahoj."
Kid odešel do třídy a já se za chvilku tam vydal taky.

Příští kapitola bude epilog, abych mohla začít tvořit novou povídku a aby nezůstal tenhle příběh otevřenej❤. Jen asi si založím nový Wattpad, abych nemusela míchat starý povídky a nový. 🙏🏻❤