Nebude to lehké

Je divnej

Pohled Romana:
Dneska je sobota a s Davidem jsme se domluvili, že se sejdeme u nás doma.  Připadám si jak puberťák, protože pořád na něho musím myslet a nejraději bych byl pořád jenom s ním. Samozřejmě i s Kidem, ale chápeme se.
Zrovna jsem s Kidem snídal.
R: ,,Dneska přijde David."
K: ,,Já jsem domluvenej s Markét."
R: ,,A kdy přijdeš?"
K: ,,Až tu Hofbauer nebude.." odsekl mi.
R: ,,David je fajn. Stačilo by ho jen poznat."
K: ,,Je divnej..."
R: ,,Není divný, je svůj. Jinak ale je hrozně hodný nebo ti snad něco dělá?"
K: ,,Ne.."
R: ,,Tak vidíš. Nemohl bys to posunout s Markét na zítra a trošku se poznat s Davidem?"
K: ,,Nemohl, slíbil jsem Maky, že budeme spolu."
R: ,,To můžete i zítra.. Moc by to pro mě znamenalo." podíval jsem se na něho s prosíkem.
K: ,,Faajn, ale jestli bude na mě naštvaná, tak za to můžeš ty a on."
R: ,,Dobře, ale neříkej jí to, že jsem s Davidem."
K: ,,Ona to ví."
R: ,,Kide... Takhle se to za chvilku dozví všichni."
K: ,,Ona to nikomu neřekne a navíc dělám to kvůli ní. Jinak bych dělal všechno proto, aby si s nim nebyl."
R: ,,Díky." usmál jsem se na něho. Kid jen kývl, dosnídal, odnesl si nádobí a zašel do pokoje.

Pohled Kida:
Šel jsem do pokoje zavolat Maky. Určitě na mě bude naštvaná...
Maky: ,,Ahoj, copak?"
K: ,,Ahoj, zlato promiň, ale musíme to přesunout na zejtra."
Maky: ,,Proč?"
K: ,,Táta mě chce seznámit s Hofem... Taky bych samozřejmě byl raději s tebou, ale táta na tom trvá."
Maky: ,,To nevadí, tak si to vynahradíme zítra."
K: ,,Jasně, promiň mi to."
Maky: ,,Nic se neděje."
K: ,,Nebo nechceš přijít k nám?"
Maky: ,,Já nevím, aby to nevadilo tvýmu tátovi, když tam bude i Hof."
K: ,,Nebude, chvilku to tam vydržíme a potom budeme moct bejt u mě v pokoji."
Maky: ,,Tak jo.. Přijedu tak za hodinku, ju?"
K: ,,Jasně, tak zatim pa."
Maky: ,,Ahojky."
Položil jsem to a hned šel za tátou.
K: ,,Tati?"
R: ,,Ano?"
K: ,,Pozval jsem Maky sem, nevadí?"
R: ,,Nevadí, ale nesmí to nikomu říct."
K: ,,Neboj se tati, Maky to nikomu neřekne a právě ona mi řekla, abych si s tebou a Hofem promluvil. Nedělal bych to asi kdyby mi to neřekla ona a ty mě o to nepoprosil.."
R: ,,Jsi hodný, děkuju." usmál se na mě táta.
K: ,,Jo jo.." kývl jsem. ,,Jdu ještě rychle do města, mám něco vzít?"
R: ,,Nemusíš. David tady bude tak za hodinu a půl."
K: ,,Jo, to stíhám, Maky prej tak za hoďku."
Vzal jsem si peníze a šel koupit něco malýho pro Maky. Prostě jenom tak, abych jí udělal radost a vynahradil jí ten dnešek i když spolu budeme, tak to nebude úplně ono. Chtěli jsme bejt jen my dva.. Zajít si do kina, na dobrý jídlo a prostě si ten den krásně užít ve dvou. Místo toho budeme muset sledovat to jak mi táta "představuje" Hofa🙄.. Jako je mi to jedno, že je táta na obojí, ale prostě mi vadí to, že je zrovna s Hofem se kterým moc dobrý vztah nemám, ale táta o tom (asi) neví...

Jak dopadne setkání?