KRVEZRÁDCE

LXXVII.

James netrpělivě stepoval před učebnou, kde se právě Regulus nacházel.

Události posledních dní se odehrály až moc rychle na jeho vkus. Zjistil že cítí v lektvaru Reguluse, Sirius ho málem zabil, Pandora s Lily se daly dohromady a dostal mezitím asi tři školní tresty (to byla Siriusova chyba samozřejmě).

Jenže Regulus se mu teď začal vyhýbat jako čert kříži. Jedl společně s Pandorou a Bartym, nespal u nich v ložnici a když už tam byl tak zase hodně rychle vypadl pryč.

James byl zmatený. Myslel si, že ho má Regulus taky rád, nebo alespoň podle lektvaru to předpokládal a teď s ním nechce mít nic společného. Rozhodl se proto zakročit, protože James Potter se nikdy nevzdává. Alespoň ne do té doby, než Regulus řekne ano u oltáře (Remus na něj zíral několik dlouhých minut, když mu to říkal, než se zvednul a odešel z místnosti. Dost dramatické podle Jamese).

James musel všechny svoje plány a triky tak řešit s Petrem.

Peter byl všímavý. Znal Reguluse dobře a věděl, jak ho přesvědčit, aby šel s Jamesem na rande, ale byl tu malinkatý titěrný háčeček. Regulus byl stále obklopený lidmi.

Když byl u oběda sedělo kolem něj moc lidí, takže James nemohl mluvit, aniž by to slyšeli. Ve volném čase studoval v knihovně na NKÚ se svým studijním kroužkem a jinak ho James vlastně neviděl.

Musel proto konat. Rozhodl se ho odchytit přímo po hodině. Věděl, že dneska bude McGonagallová po Regulusovi chtít, aby zůstal chvíli pozadu a mohly probrat prefektské záležitosti.

Studenti už začali pomalu proudit ven z učebny a on si všiml jak se Pandora s Bartym postavili ke zdi s úmyslem na Reguluse čekat.

Než je mohl o cokoliv poprosit, Panda si ho všimla. Šťastně se zahubila a táhla Bartyho za sebou.
,,Ahoj, Jamesi! Nebudeme rušit, ale mám prosbu, dáš tohle Lily?" podala mu složený papírek.

James kývl.

,,Děkuji," usmála se Pandora a rychle ho objala. ,,Hodně štěstí, je strašně tvrdohlavej."

James se zasmál, ale než mohl poděkovat, byla pryč.

,,Jestli Regulusovi ublížíš, budeš mít co dočinění se mnou, kapišto?" zamračil se Barty.

James zaraženě kývl. ,,Já bych nikdy-"

,,Já vím," zahubil se Barty. ,,To je preventivně." Mrknul na něj a byl taky ten tam.

Regulus vyšel ze třídy o dalších pár minut později a zmateně hledal své dva přátele, než mu pohled spočinul na Jamesovi. Okamžitě se otočil k odchodu.

,,Regulusi, počkej!" zarazil ho James a chytil jeho ruku do své.
,,Potřebujeme si promluvit."

,,Nepotřebujeme nic," odsekl mu rychle Reg a pokusil se vymanit svou ruku z jeho sevření.

,,Ale ano potřebujeme," zamračil se James a otočil ho k sobě čelem. ,,Proč se mi vyhýbáš?"

,,Nevyhýbám!"

,,Ale ano, Regulusi, nedělej ze mě blázna."

Regulus zůstal ticho a pouze Jamese obezřetně pozoroval.

,,Myslel jsem, že-" James polknul. ,,Myslel jsem že se ti líbím, tak proč se mnou nechceš komunikovat? Udělal jsem něco šatně, Reggie?"

Regulus bolestně sevřel oči. Nechtěl, aby se James takhle cítil. To nebyl jeho úmysl. ,,Nemůžeme spolu nic mít, Jamesi."