IX.

641 44 4
                                    

15.7.1972

Regulus ležel. Nic jiného ani dělat nemohl, vzhledem k tomu, jak byl unavený.

Nejdřív ho matka zavřela do pokoje bez večeře, protože bránil Siriuse, který prostě nemohl držet jazyk za zuby a hned druhý den musel cvičit balet, až do večera.

Jeho matka je oba se Siriusem nutila tančit už někdy kolem třetího roku. Stejně tak to bylo i s klavírem nebo jazyky.

Uslyšel zaklepání na dveře. Neobtěžoval se odpovídat, jelikož věděl, kdo to je. Nikdo kromě něj neklepal.

,,Ahoj, Reggie. Ukradl jsem ti něco z kuchyně," zazubil se na něj Sirius.

Regulus se usmál nazpět. Věděl ale, že toho moc nesní. Jeho matka mu hlídala váhu a už teď musel shodit alespoň pět kilo. Chtěla aby odpovídal jejímu přesnému ideálu krásy.

,,Doufej, že tě neviděl žádný skřítek, jinak tě udají," probodl ho pohledem Regulus, ale posunul se, aby se Sirius mohl posadit.

,,Dej si," podal mu sendvič. ,,Dělal jsem ho s láskou. A nikdo mě neviděl."

Regulus se zasmál. ,,Budou odjíždět," posadil se a převzal si od něj sendvič.

Sirius zmateně zvedl obočí.

,,Matka a otec, neplánují nás brát s sebou," vysvětlil. ,,Včera jsem je slyšel."

,,Tak to je dobrý ne?" promluvil Sirius opatrně, ale podle výrazu jeho bratra počítal nějaký zádrhel.

,,Jo, jenže oni sem chtějí poslat Bellatrix s Narcissou, protože teta Druella jede taky."

,,No to snad ne!" zaůpěl Sirius. ,,Bella nás stáhne z kůže za živa!"

,,Bude tu i Cissi," uklidnil ho trochu Regulus. ,,Asi to přežijeme."

,,To doufej, protože na smrt jsem moc hezkej!" Sirius dramaticky padl na postel.

Regulus se zasmál a kopnul ho. ,,Aby ses nezbláznil."

Sirius si dotčeně položil ruku na srdce.
,,Tak ty jsi pořád zalezlej v knihovně a hledáš něco o kouzelných stvořeních, takže Bella bude mít pifku jen na mě!"

,,Kdybys věděl kam se schovat, tak ti dá taky pokoj."

,,Na schovávání jsi dobrej ty, tak mi něco poraď. Ale nesmí to být tmavý a těsný."

,,Tak teď jsi vyloučil úplně všechny moje schovky," protočil očima Reg.
,,Můžeš někdy přijít za mnou, víš?"

,,No jo," zazubil se Sirius.

Regulus mu chtěl něco říct, ale vyrušil je křik zezdola. ,,Siriusi! Regulusi!"

,,Tak teď si ověříme kvalitu tvého sluchu. To jídlo si zatím schovej, potom ho dojíš."

Regulus položil sendvič mezi knihy, takže byl dobře skrytý, kdyby měla jeho matka náhodou v plánu jít sem.

,,A teď jdeme čelit čtyřhlavé sani," dloubnul do Reguluse loktem.

Regulus s úsměvem zavrtěl hlavou a vydal se společně se Siriusem do jednoho ze salónků, kde mívá jejich matka odpolední čaj.

KRVEZRÁDCEKde žijí příběhy. Začni objevovat