KRVEZRÁDCE

XVIII.

13.12.1973

  Regulus a zbytek chlapců pátého ročníku seděli v kupé a mířili na vánoční prázdniny. Regulus si stále nebyl jistý, jestli tohle celé byl dobrý nápad.

Podle Jamesova vyprávění u nich nebyli vánoce nic podobného jako u Blacků. Jde ale o to, že Sirius s Regulusem jsou cizí.

,,Bude to fajn," šťouchnul do něj James.
,,Uděláme si hodně čaje, budeme zdobit dům, taky se koukáme na vánoční pohádky! Užiješ si to."

Regulus se usmál. Nechtěl Jamese stresovat tím, že problém je někde úplně jinde.

,,Už budeme vystupovat," pousmál se Remus.

Regulus se chtěl zvednot, ale Sirius ho pohledem usadil. Očividně si Jamesovi rodiče nepotrpěli na čas, jako ti jejich.

Když vlak zastavil, všichni se společně rozloučili. James protáhl oba bratry lidmi, než se dostali k jeho rodičům.

,,Mami! Tati!" James se k nim rozběhl a objal je.

Regulus instinktivně zavřel oči, protože očekával ránu. Tohle si nemůže dovolit.
Místo toho ale uslyšel smích obou dospělých.

,,Tohle je Sirius, toho už jste viděli a tohle je Regulus."

Regulus si s oběma potřásl rukou.

,,Konečně tě taky rádi vidíme, Regulusi," usmála se paní Potterová.
,,A tebe taky ráda zase vidím Siriusi."

Byla milá. Nechovala se jako jejich matka. Regulusovi proběhlo hlavou, kdy se viděla se Siriusem, ale rozhodl se zeptat ho až později.

,,No je nejvyšší čas, abychom se přemístili. Musíte ještě ozdobit stromek," usmál se na ně i pan Potter.

,,Čekali jste s tím na nás? To je skvělý!" zasmál se James a chytnu se svého otce.

Paní Potterová nastavila ruce i Siriusovi a Regulusovi.

Ti se jí také chytili a za chvíli byl svět pouze směsice barev.

Regulusovi nedělalo přemisťování problémy. Rodiče je přemisťovali už od malinka a on si na to dokázal zvyknout.

Sirius byl ovšem v tomhle v nevýhodě. Kdykoliv byli s Regulusem jako malí na hřišti, kousek od jejich domu, na kolotoči a točili se sebevíc rychle, Siriusovi nebylo špatně. Nebylo mu zle ani když ho Bellatrix točila ve vzduchu, protože se hádali. Jenže přemisťování bylo jeho kamenem úrazu.

Objevili se na zasněžené ulici a Sirius zavrávoral.

Regulus mu nenápadně podepřel záda rukou. Jejich matka to neměla ráda, ale nemohl nechat Siriuse upadnout do sněhu.

,,Merline ani jsem se nazeptala, jak se cítíte při přemisťování," zamračila se paní Pottrová. ,,Je ti dobře, drahoušku?"

Sirius jen kývl. Necítil se moc zdravě, ale zvládne to, tak jako vždycky.

,,Pojďte dáme si doma čaj. Ten ti uleví. Je v něm máta."

Regulus až teď vzhlédl k domu. Nebyl nijak podobný tomu, kde žili oni. Tenhle byl světlý a nemohla za to jen světýlka na střeše. Regulus cítil dobrou atmosféru jen z pohledu na dům.

,,Tak jdete?" zavolal na ně James a paní Potterová společně s bratry se vydali do domu.

Reguluse první překvapilo to teplo. Nebyl zvyklý na tak teplý dům. U nich bývalo velmi chladno v zimě. Někdy se Siriusem spali spolu, protože to byla snažší cesta, než na sebe tahat moc přikrývek. Přesto se naučili, nosit dvoje ponožky nebo tílka pod trička.

Tohle bylo něco úplně jiného. Stěny nebyly černé a vyseli na nich všude fotky Jamese nebo Potterových.

,,Jamesi ukážeš klukům, kam si dát věci?"

James kývnul, než popadl oba za ruce a vytáhl nahoru.

,,A potom je vem zase dolů! Dáme si čaj!" křikla na něj ještě paní Potterová z podschodů.

,,Jasně!"

Regulus nestíhal vnímat všechny vjemy najednou.

,,Tady budete spát. Doufám, že vám nevadí jedna postel?"

Regulus se Siriusem nakoukli do pokoje. Byl jednoduchý. Prostě pokoj pro hosty s manželskou postelí.

,,Nevadí," odpověděl Sirius.

,,Tak si zatím vybalte. Přijdu pro vás, až bude čaj." James se vytratil dál do chodby.

,,Všechno je tu jiné," zašeptal Regulus zamračeně. ,,Není to špatně?"

,,Asi ne?" odpověděl Sirius. ,,Hele, Reggie, moc nad tím přemýšlíš. Prostě si užij Vánoce.

Regulus kývl. Tohle budou ještě zajímavé svátky. Ale něco mu říkalo, že si je ještě užije.