Táborové léto 3

7: Leaders also campers

Emma mě vzala za rameno. Otočila jsem se na ni, abych si vyslechla, co mi chce říct. „Teď vám to natřeme." Tak to tedy ani náhodou. S tím jsem absolutně nesouhlasila.

„Chtěla jsi říct, že my to natřeme vám," opravila jsem ji a skoro se dotkla prstem její hrudi, abych zdůraznila svá slova. Moje soupeřka se jen odlehčeně zasmála.

„Pche! Perlový princezny všem vytřou zrak!" přimotal se mezi nás Connor a objal nás obě kolem ramen. S Emm jsme se na sebe podívaly a vtom jsme se neudržely a vyprskly smíchy. „Tak hele! Možná si neříkáme rebelové jako někteří, ale víte, co se říká... Nikdy nepodceňuj soupeře." S tímto svým výrokem odešel.

„O tom žádná," dokázala ze sebe vydolovat Emma. Jen jsme si ťukly pěstí a pak se přesunuly každá ke svému týmu.

První hru, kterou jsme zapsali do seznamu, byla zcela jednoduchá. „Před sebou vidíte kyblík plný vody. Pro každý tým je tu jeden. Vy budete mít za úkol lehnout si na záda do kroužku a zvednout v pokrčení nohy. Váš vedoucí vám potom položí kyblík doprostřed a vy ho budete muset držet chodidly, aby nespadl. Ten tým, který ho pustí, vypadává. Ten, co vydrží nejdéle, vyhrává. Pozor, můžu vám to i ztížit tím, že vám třeba řeknu, ať dá jeden člověk jednu nohu pryč a tak dále," uvedl Richie, jakožto hlavní vedoucí. Sice ve mně byla část, která se na něj ještě zlobila, ale musela jsem taky férově uznat, že se své pozice chopil výborně. Někoho mi velice připomínal. A určitě jsem nebyla jediná, komu to tak přišlo.

Každopádně tahle hra nás dost oslovila. Nejen, že byla zcela běžná pro horké letní dny, ale taky hodně prostá na přípravu. Což bylo pro nás výhodné. Kromě toho to bylo ale i něco, co jsem si i sama toužila zkusit. Právě teď jsem si ve skrytu tolik přála být v kůži táborníka a zahrát si. Jenže já byla vedoucí, zodpovědná a nápomocná, a tak jsem přešla ke svému týmu a podle toho jsem se zachovala.

„Hlavně žádný prudký pohyby," zněla moje první rada. „Tahle hra je o opatrnosti, takže žádný riskování, Jamie." Pamatovala jsem si, že Jamie je trochu živější a že tahle hra asi nebude zrovna ta pravá pro ni. Ona určitě bude dobrá v běhání, házení a podobných disciplínách. Ale co já vím, třeba jsem ji i v tomto podcenila a předvede suprový výkon. „Jen zkuste vydržet a spolupracujte, dobře?" usmála jsem se.

„To dáme," podpořil tým Finn.

„Když myslíš," Ava s ním moc nesouhlasila.

„Jasně, že to dáte," já ovšem ano. Všichni si tedy lehli do trávy na záda a já se chopila kbelíku s vodou.

„Tak jo, teď si dáme jedno zkušební kolo, abyste pak věděli, jak na to. Do toho," zavelel Richie a popohnal nás. Opatrně jsem jim kyblík umístila nahoru a moji táborníci ho zachytili svými chodidly. Vtom se vedle nás strhla hotová spoušť.

Obrátila jsem se a spatřila, jak se modrému týmu kbelík vylil. Mikově týmu. Zastínila jsem si ústa rukou, abych zamaskovala smích. Mike si toho bezpochyby všiml, protože zvedl obočí. A hned poté, jako by mě karma vytrestala, se totéž stalo i nám. Jamie se prostě rozrušila neúspěchem vedlejšího týmu a voda tak polila většinu mého týmu.

Smích mě přešel. Ani nevím proč jsem to udělala, ale pohled mi znovu spočinul na Mikovi. Ten složil ruce na hrudi a samozřejmě mě pobaveně pozoroval. Zamračila jsem se na něj. Vážně moc k popukání. Raději jsem zrak přesunula na svůj tým.

„Tak jo, možná to zkusíme jinak," zhodnotila jsem. Bylo klíčové, abych se zaměřila hlavně na Jamie. Když už pak hra začala naostro, nikomu kbelík nespadl dobrých pár minut. Všichni byli parádní. Ale po nějaké době ztratil pozornost nějaký kluk z Emmy týmu. Tolik k tomu, že nám to natřou, pomyslela jsem si vesele, a Emma na mě zajisté poznala, jakou mi to udělalo radost, poněvadž na mě zamhouřila oči.