Ametystové oči ( Twilight sága )

Nightmare

S Carlislem jsem vyrazila k domu kam odnesli zraněného Jacoba.

"Víš že nemusíš jet se mnou."(Carlisl)

"Musím, dlužím mu to. Dneska při souboji mi pomohl. Navíc jsem se za ta léta o samotě naučila hodně o lékařství, zvládnu to."

Hned jsme rychle vyšli z auta a došli ke dveřím domu, kde nás uspěchaně znovu přivítal Sam. Tedy přivítal spíše Carlisla a mě si pouze změřil pohledem.

Na nic jsme ale nečekali a vtrhnuli do domu, kde na lehátku ležel Jacob, poslechli mé rady a podložili mu nohy, při tomhle zranění je důležité aby neomdlel, krev z nohou prokrvuje mozek, a také mu dávali chladivé obklady, jeho vlkodlačí léčení mu způsobovalo horečku, která ho mohla spálit. Kolem Jacoba byli natěsnaný snad všichni členové smečky a my se k němu skoro nemohli dostat.

"Všichni okamžitě ven."

Celá smečka se na mě otočila a stála na místě.

"Slyšeli jste ji, padejte ven!"(Sam)

A to už všichni poslechnuli a všichni kromě Sama vypadnuli ven.

Sehnula jsem se k Jacobovi, který byl celý zbrocený potem.

Opatrně jsem mu prohmatala hruď a rameno.

"Jdeme pozdě, jeho samohojení už skoro všechny kosti zocelilo, ale na blbých místech. "

Podívala jsem se na Carlisla, který se zahleděl do země.

"Co to znamená?"(Sam)

"Budeme mu muset srovnat kosti."(Carlisl)

"Je to jako při zahojení zlomené paže, která se v sádře zhojila blbě. Všechny kosti mu budeme muset znovu zlomit a dát do správné hojící pozice."

Dívala jsem se Samovi přímo do očí a věděla jsem, že tuší o jaké hrůze mluvím.

"Zvládnu to"(Jacob)

Řekl se zaťatými zuby.

"Je samozřejmý, že to zvládneš, ale příjemné to nebude."

A prohmatala jsem mu rameno a klíční kost. Ani ta nebyla srostlá správně.

Podívala jsem se na Carlislaa přikývnula jsem a posunula se více ke straně lůžka, Carlisl nahmatal dvě kosti a podíval se na Jacoba.

"Zhluboka se nadechni Jacobe."(Carlisl)

A silným pohybem jeho rukou jsem uslyšela křupnutí a Jacob začal křičet, zatímco mu Carlisl srovnával kosti.

Takhle to zkoušel i s dalšími a já už měla pokrk toho jeho křičení. Proto jsem se dotkla Jacobova obličeje.

"Podívej se na mě. "

Jacob se zmateně na mě podíval, jeho tvář byla zkroucená v bolesti.

"Terro, co to děláš."(Carlisl)

"Pomáhám mu."

A znovu jsem se podívala na Jacoba.

"Podívej se mi do očí."

Jacob se hluboce zahleděl do mých fialových očí.

"Všechno bude v pořádku. Už nejsi doma, všechno je v pořádku."

Soustředila jsem se a manipulovala s jeho myslí, zavřela jsem oči a hledala jeho šťastné myšlenky, na které by se mohl zaměřit.

"Běžíš lesem...jsi přeměněný ve vlka. Na zádech tě hřeje zářivé slunce, vítr ti čechrá srst a cítíš pouze vůni stromů a mechu."