Osudové Setkání

💦 1 💦

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Jisoon

Naklusala jsem do kavárny s úsměvem a hned pohledem vyhledala svého nejlepšího kamaráda, kolegu a spolubydlícího.
Zrovna obsluhoval dvě starší dámy, takže jsem si sedla k pultu a čekala až přijde. Vytáhla jsem mobil a projížděla si sociální sítě.

Woo

Vracel jsem se za pult a všiml si Jisoon jak sedí u pultu s mobilem v ruce. Kdy se tam dostala a proč není doma?! Povzdechl jsem si a šel za ní.

"Co tady děláš?" Optal jsem se ji, když jsem stál za pultem a ona si mně ještě ani nevšimla. Poskočila na židli až upustila mobil. Stačil jsem ho chytit do dlaně a podal jí ho s úsměvem.

"Tak vidíš, co děláš." Poznamenala naštvaně a vzala si ode mně svůj mobil. "Ptal jsem se na něco. Máš být doma a odpočívat." Káral jsem ji jako ona před týdnem.

Byl jsem nemocný a Jisoon vzala za celý týden za mně směny. Teď byla řada na mně. Ne, že by byla nemocná ale byla unavená a přepracovaná. Tento týden jsem za ní vzal já směny a ona měla být doma a odpočívat.

Jisoon

Woo byl vždy takový starostlivý. "No jo pořád." Utrousila jsem a odemkla mobil abych mu ukázala dnešní večerní program.
Vím, že bych měla odpočívat, po týdenní honičce v kavárně. Na konci týdne už jsem byla tak unavená, že jsem místo dortíku jedné dámě přinesla kávu.
Woo vzal pro tento týden směny za mně i když jsem protestovala ale byla jsem ráda. Jenže já neumím odpočívat a většinu volnočasových aktivit jsme dělali spolu.

Vím, jak moc je zapálený do plaveckých soutěží. Je v tom jeden jediný důvod. Ten důvod se jmenuje Choi San a právě dnes večer bude soutěžit.
Woo se zakoukal do Sana při jedné plavecké akci asi před půl rokem a od té doby o něm básní.
Paradox je ten, že Woo obdivuje plavce když sám neumí plavat ale já zase neumím třeba zpívat a stejně odbivuji zpěváky.

Odemkla jsem mobil a s úsměvem mu ukázala displej. Woo vykulil oči a popadl můj mobil. Měla jsem tam vyfocený plakát na plaveckou soutěž, ve kterém je právě Choi.
"To si děláš srandu. Hmm ale lístky už asi nebudou." Utrousil a zvětšil si plakát, protože na něm byl právě San. Vytáhla jsem dva lístky z kabelky. "Hej." Ozvala jsem se abych upoutala jeho pozornost a mávala s lístkami před jeho tváří.
Woo se na mně podíval, pak se podíval na lístky.
"Jak jsi je dostala?" Optal se nadšeně a vzal si je do ruky. Prohlížel si ty lístky jako by to byl největší klenot světa.

Woo

Nemohl jsem tomu uvěřit. Držel jsem lístky, kde uvidím na živo svého idola.
"Přepadla jsem jednoho mladíka a vzala jsem mu je." Odpověděla Jisoon a já si ji změřil pohledem. Jo, toho by byla schopná. Jisoon se začala smát. "Dělám si srandu." Pronesla mezi smíchem. "Zase jsi snídala vtipnou kaši, co?" Poznsmenal jsem a položil lístky na pult. "Ble. Kaši ne." Zašklebila se Jisoon. "Normalně jsem je koupila. V pokladně seděl mladík, který mi oznámil, že už je vyprodáno. Tak jsem na něho vytáhla dojemnou storku a nechala ho kouknout se do mého výtřihu a hned jsem měla dva lístky." Pronesla šibalsky. Uchechtl jsem se a zakroutil hlavou. "Ty jsi číslo." Pronesl jsem a obešel pult a objal ji.
"Ja vím. Číslo jedna." Pronesla s úsměvem v objetí. "Děkuji." Poděkoval jsem ji.

"Tak jo ale abys byl večer použitelný, tak ti dnes pomůžu. Vyjímečně." Oznámila mi a šla rovnou do šatny.

Jisoon

V šatně jsem si odložila nepotřebné věci a uvázala si zástěru. Neřekla jsem mu všechno. Po soutěži je totiž ještě autogramiáda a tam může mluvit s Choiem z očí do očí. Spíš bude koktat než mluvit ale to je jedno.
Vyšla jsem do kavárny a hned se ujala jedné zakaznice.

✨ Pokračování příště...✨