💦 2 💦

17 7 0
                                    


✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨


Woo

Chvíli jsem protestoval ale když se kolem třetí hodiny naplnila kavárna, tak jsem byl i rád, že je Jisoon tady.

V šest hodin jsme zavřeli kavárnu. "Díky za pomoc." Poděkoval jsem ji s úsměvem při cestě domů.

Jisoon

Byla to makačka ale užila jsem si to i když jsem byla ráda, že už je padla.
Večer jsme šli domů a Woo mi děkoval. Usmála jsem se a mávla rukou se slovy: "Nemáš zač."

"Tak a teď dnešní odměna." Poznamenala jsem s úsměvem a mnula si dlaně.
"No víš," Začal Woo a promnul si zátylek. "Ne, Woo! Opovaž se! Ty tam půjdeš a bez debat!" Oznámila jsem mu se vstyčeným ukazováčkem a zastavila se na místě. Woo se zastavil taky a otočil na mně.
Tušila jsem, že se bude chtít z dnešního programu vyvlíknout. "Nevystavovala jsem svůj dekolt pro nic za nic." Dodala a založila si ruce na prsou. Woo se usmál. "Promiň, zapomněl jsem jakou oběť jsi kvůli těm vstupenkám podstoupila." Pronesl s úsměvem a vzal mně kolem ramen. "Tak pojď, připravíme se na tu parádu." Dodal a pokračovali v cestě domů.

Woo

S další nadcházející minutou jsem byl nervóznější, zatímco Jisoon se strojila a u toho si pobrukovala. Já ani nevěděl, co si vezmu na sebe. Zatím mám za sebou rychlou sprchu.
Seděl jsem na posteli ve svém pokoji a rozhodoval se mezi dvěma outfity. Jisoon mi ťukla na dveře a nakoukla do pokoje s úsměvem. Jakmile viděla mou ztrápenou tvář, úsměv ji pominul a přistoupila ke mně. "Co se děje? Proč se neoblíkáš?" Optala se a sedla si vedle mně. Vzala mně kolem ramen. "Nedokážu se rozhodnout mezi tímhle" pronesl jsem a ukázal na jeden outfit "a tímhle." Dokončil jsem větu a ukázal na druhý outfit.

"Hmm. Ten druhý vypadá lépe ale obleč si oba a já ti řeknu." Pronesla rozhodně Jisoon. "Dobře. Díky." Pronesl jsem s úsměvem a zmizel ve své koupelně. Pokoje a koupelny jsou jediné v tomto bytě, co máme každý zvlášť. Jinak obývák a kuchyň je společná.

Oblékl jsem se do prvního outfitu a ukázal se Jisoon, která si prohlížela můj šatník.
"Kalhoty jsou super ale ta košile se k tomu nehodí, zkus si vzít košili z toho druhého outfitu." Radila mi, při zkoumání mého outfitu.

Poslechl jsem ji a vážně to vypadalo lépe. Ukázal jsem se ji. "Pecka. Takhle ti to sekne." Pochválila mi a upravila mi límec od košile.

Jisoon

Kontrola před odchodem z domu a mohli jsme vyjít.

Bazén, kde se konal závod byl pět minut od našeho bytu, takže žádná štreka nás nečekala a za pět minut jsme byli tam.
Sedli jsme si a dokonce jsme měli i dobrý výhled na startovací stupínky.

"Po závodě bude autogramiáda." Prozradila jsem Woovovi. Překvapeně se na mně podíval. "A já mám knihu doma." Vyhrkl ze sebe. Já se na něho usmála a z kabelky vytáhla jeho knihu na podpisy. "Nemáš." Poznamenala jsem s úsměvem a položila mu knihu do klína. "Jsi poklad. Ještě, že tě mám." Pronesl Woo a objal mně.

Woo

Vážně jsem byl za ní rád.
Poznali jsme se na střední a od té doby jsme všechno podnikali spolu, když to šlo tak i rande. Jisoon je na holky a tak si ani nelezeme do zelí. Jisoon mně bere jako bráchu, na kterého dohlíží a já ji beru jako sestru, na kterou dohlížím já.

Na startovní stupínky začali přichazet plavci a já hltal pohledem plavce s číslem pět. Choi San v celé své kráse přicházel ke stupínku s číslem pět. Mohl jsem na něm nechat oči. Jeho svalnatá postava si ladně nakračovala ke svému stupínku.
U stupínku se zastavil a začal si protahovat a moje srdce vynechalo úder.

Jisoon

Jakmile se objevil San, tak Woo přestal vnímat okolí a hltal ho pohledem. Pozorovala jsem ho s úsměvem. Byl roztomile zamilovaný. Nikoho neobdivoval pohledem jako Sana.
Musela jsem uznat, že San byl pěkný kus a to i když nejsem zrovna na kluky, tak jeho vážně musím pochválit.


✨ Pokračování příště...✨

Osudové Setkání Kde žijí příběhy. Začni objevovat