[Twenty five]

57 2 10
                                    

Dozpívám poslední sloku a všichni nám začnou tleskat v osvícené vánoční místnosti.

S mýma tátama po boku se ukloníme a věnujeme všem divákům i fanouškům své stejné úsměvy. Uvidím hrdý výraz od mamky a od Hai ,která šla jako má psychická podpora semnou na vystoupení.

Kouknu se na kluky kteří nemohou být víc hrdí než jsou. Marcus mi věnuje pevné objetí a polibek do vlasů. Martinus mi zase zašeptá jediná slova která mi zvednou koutky rtů více nahoru.

,,Jsi dokonalá" Nenápadně se mi otře rty o můj ušní lalůček. Napnu se a setřu ho pohledem na který mi odpoví blbým úšklebkem.

Všichni si odejdeme sednout na menší gauč kde by mělo být menší interview. Kluci si sednou na stranu a já hezky doprostřed. Už jen jeho dotek a blízkost mi stačí ,abych se cítila bezpečně.

Po našem rozhovoru se odebereme za mamkou a Hai. Mamku jemně obejmu a ona mi dá pusu na spánek. ,,Ani nevíte jak jsem na vás pyšná" Usměje se a já ji pohladím po rameni. ,,To je od tebe hezké mami" Usměju se.

Pak se vrhnu k Hai a málem ji povalím na zem. Ona se rozesměje a vlepí mi pohlavek. ,,Ty jsi blbka"

Pobaveně se na ni kouknu ,,Ale tvoje víš to?"

,,No to vím moc dobře" Začne se blbě ksichtit. ,,Ale nemusíte být s Tinusem až tak moc nápadní jelikož vaše pohledy viděli skoro všichni" Zachechtá se.

Nejdřív se vyděsím ,že to všichni viděli než mi to dojde. ,, Ty jsi pitomá! To není vtipný!" Zasměju se.

,,Jo je. Kdyby ses teď viděla" Mrkne na mě. Protočím nad ní očima a radši se zvednu a pomůžu jí na nohy. Kluci se mezitím někam zdejchli a tak jsme tu s Hai osaměly.

,,Co budeme dělat?" Pozvedne tázavě obočí. ,,Sama nevím" Pokrčím rameny.

,,Navrhuju se něčím přecpat dokud máme možnost a vypadnout domů ,jelikož mě to tu začíná pěkně nudit" Navrhne nadějně.

Ani neví jak se mi po tomhle rozzářily oči. ,,Jo to zní skvěle" Zazubím se.

Obě si to následně jdeme užít. Což znamená zobat nějaký dobroty ,tancovat ,zpívat a povídat si.

Od té doby co tu je mi dost pomohla a já se cítím o mnoho lépe. Po té dlouhé době si to společně zase užíváme o sto šest. Hrajeme společně fotbal a Tinus nemůže být víc šťastný když vidí ,že se zase směju.

Cítím se jako by moje problémy zase zmizely někam pod zem.

Po té dlouhé době co jsme tu strávily řekneme klukům ,že půjdeme s mamkou domů. Chvilku protestovali ,ale nakonec nás pustili ze svých svárů.

Ještě před tím jsem s oběma tancovala ,ale u Tinuse to bylo jinadší a podle mě mnohem romantičtější a kouzelnější než s Marcusem. S Marcusem to bylo taky moc fajn. Dělali jsme blbosti a dost se nasmáli.

U Tinuse to bylo ,ale jiné. Oba jsme se snažili udržet aby jsme neudělali něco co by nás prozradilo ,ale byla docela sranda když mu sjely ruce na můj zadek a Marcus na nás hodil zvláštní pohled.

Celu dobu jsme mlčeli, koukali si do očí a vnímaly přítomnost toho druhého. Bylo to tak intimní až mě z toho zašimralo v podbřišku.

Martinus byl docela smutný ,že odcházím tak si potají ukradl nachvilku mé rty a šeptal mi různá krásná a něžná slova.

Než jsme odešli byla jsem ještě celá rudá a Hailey se mohla smíchy udusit. Jen jsem ji ukázala prostředníček ať je sticha a šly jsme.

Doma jsme se osprchovaly a šly si lehnout jelikož jsme byly dost unavené a přecpané ze všech těch dobrot co tam měli. V tom momentu kdy jsem si lehla k Hai do objetí mi najednou něco došlo. Že tam je Tinus sám když nepočítám Marcuse.

Tell me ,why?  [Martinus Gunnarsen]Kde žijí příběhy. Začni objevovat