[Twenty six]

28 2 9
                                    

S bolestí celého těla se zkusím pomalu posadit a obléct si oblečení.

Brečet jsem přestala, jelikož jsem se vyplakala už dost a celou dobu mi tu bzučí mobil různými zprávami od dotyčné osoby co mě spamuje.

Cítím se strašně. Jak jsem mu to sakra mohla jen dovolit a hlavně po těch nádherných chvilkách co jsem zažila s Martinusem.

Jsem jako tělo bez duše ,které všechny svoje myšlenky a pocity vyplakalo v hysterickém pláči plného bolesti.

Nebudu mluvit o tom jak mám své tělo v křeči díky tomu jak do mě bezcitně přirážel jak pominutej. Všimla jsem si i krve na podlaze , které jsem se moc ani nelekla jak bych měla.

Nejspíš mě musel i natrhnout.

Nechám to být , hodím si na hlavu kapuci a kulhavým téměř pomalým krokem se vydám z holčičích záchodů pryč.

Věci jsem si dala do skříňky už před tím takže se teď o ně nemusím ani moc zajímat. Kouknu se do mobilu co mi tam furt bzučí pod pořádnými spamy a zasekne se mi knedlík v krku.

Tak tolik zpráv jsem nikdy v životě neviděla. Ani na své narozeniny. Dost ironické že?

+99 nepřečtených zpráv od Martinuse a 7 zmeškaných hovorů od něj.


Polknu. A do kelu. Já úplně zapomněla na náš trénink! Měla jsem tam být už před 21 minutami!

Pootevřu šokovaně rty když si přečtu poslední dvě zprávy od Tinuse.

Martinus❤️‍🩹: Lásko prosím ozvi se mi...

Martinus❤️‍🩹: Jdu pro tebe

Jakoby do mě uhodil blesk tak rychle uteču do šatny u tělocvičny, nevnímajíc tu příšernou bolest svého těla. Tam se rychle převléknu do svého cvičebního úboru a v tu chvíli zalitovala ,že jsem si nevzala raději delší oblečení.

Mám jen krátký čený top bez ramínek a kraťasy ,protože takhle jde lépe vidět jak svaly pracují a jak mají pracovat.

Přiznám se ,že jsem tímhle oblečením chtěla vyprovokovat Tinuse ,ale takhle si akorát všimne těch modřin.

Kruci!

Tak to nevím jak se mu vymluvím. Stejně si budu muset vymyslet nějakou výmluvu proč jsem přišla tak pozdě. Ale tohle nevím jak zamluvím.

Dost mě zahřálo u srdce ,že se o mě tak bojí. Fakt se o mě Martinus stará tak jako bych byla jeho, hýčká si mě a hlídá. Vždy když na to pomyslím tak se musím usmívat jak blázen.

Bohužel tu jsou taky jeho odchody a jeho divné chování. Podle mě by bylo nejlepší si promluvit. Jen mezi čtyřma očima.

To by bylo nejlepší...

Kouknu se do zrcadla kde si udělám z mých dlouhých vlasů culík a zamaskuju ty modřiny. S velkým nádechem se rozhodnu jít do tělocvičny za mužem který si ukradl mé srdce a pomotal mi hlavu.

Mám fakt velký strach jak bude reagovat když mě uvidí. Nakonec tam tedy vejdu a kouknu se na vyššího bruneta který chodí sem a tam, snaží se zachovat klid a kouká do mobilu v naději ,že mu odepíšu. Je oblečený jen v tílku a kraťasech takže dává na obdiv jeho svalnaté tělo.

Jeho vypracovanou hruď i paže na kterých jsou odhalená jeho všechna tetování. Přesněji na levé paži. Musím se nad tou dokonalostí kousnout do spodního rtu jak sexy a perfektní je.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Oct 27 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Tell me ,why?  [Martinus Gunnarsen]Kde žijí příběhy. Začni objevovat