My babe

11.

Přes hlavu si přetáhnu mikinu, jelikož večer už byla celkem zima, na to že je jaro. Vzala jsem si klíče, mobil a vyšla jsem z pokoje. Zrovna v tu chvíli co jsem vyšla z pokoje sem se střetla s Petrem, kterej úplnou náhodou má pokoj naproti nám.

,,Čau Sári, co tu děláš. Jo počkej to byla asi blbá otázka." řekne a schová si obličej do dlaní.
,,Ahoj, no v pohodě. Jdu teď do večerky pro nějaký chálky." poukážu rukou na chodbu. ,,Můžu s tebou?" zeptá se celkem nervózně. ,,J-jo klidně." byla jsem z toho zaskočená, ale aspoň jsem nemusela být sama. A vážně sem nechtěla chodit sama v půl třetí ráno po Praze.

,,Zítra odjíždíš?" zeptal se mě ,,Ani nevím, Nik možná bude chtít do Pardubic. Tak asi pojedu vlakem." dořeknu. ,,Pojedeš s námi." oznámil mi jak kdyby to byla samozřejmost. Nechci je otravovat. ,,Ne to nejde." mávnu rukou. ,,Ježis Sáro, jedeš s námi a hotovo. Neboj nejsme uchyláci, pojede i Andrea." zasměje se. ,,Ty jseš blbej." zasměju se a Peťa semnou.

Koupila jsem si pár sladkostí a zero colu. Říkejte si co chcete, ale zero cola je nejlepší. Petr se semnou hadál snad 5 minut že jsem magor, ale popravdě on je magor. Chtěl totiž vzít sprite. Magor!

,,Bylo to s tebou super." řeknu mu. ,,Musíme to někdy zopakovat." řekne Petr a vtáhne mě do objetí. Oba se rozejdem do svých pokojů. A já hledala kartu po kapsách snad 5 minut. Jo jsem úplně vypatlaná. Já si ji vlastně nevzala. Zaklepala jsem teda na dveře a už byla natěšená na svoje chálky. Nic, nikdo neotvíral. KURVA, TOME.