Špatná osoba

🚆

Oh ne.

Už je pondělí.

Je 0:30.

Sakura věděla, co se blíží, ale vůbec se jí to nelíbilo. Z nějakého důvodu nevěděla proč. Bála se vlaků, ne všech, ale jen toho jednoho. Vlaková stanice byla hned za jejím domem, nebyla úplně tím nejlepším místem. Lidé, kteří na zastávce obvykle vystupovali, byli kriminálníci nebo opilci. Bála se, že ti lidé si pro ni přijdou, její dům byl pouze ob dva domy od stanice. Nežila v nejlepším sousedství, neměla žádného rodiče s sebou, aby ji ochránil.

Daleko je kdokoli, kdo by ji dokázal uklidnit. Daleko je kdokoli, kdo by jí mohl pomoct. Slyšela troubení vlaku, která zastavoval, a jasné světlo bylo viditelné až do jejího domu. Svítilo skrz okno, i přesto, že závěsy byly zatažené.

Nevěděla, jak získala tento směsný strach z jedné určité stanice. Vibrující křik brzd byl cítit v jejím domě, hlasité víření hlasů a nadávek bylo také slyšitelné.

Sakura se připravila na bouři. Držela se stočená do klubíčka v posteli, slabě brečela. Její kňučení nemohlo být slyšet skrz rámus vlakové stanice.

Snažila se rozptýlit, ale nedařilo se jí to. Vytáhla telefon a z nějakého důvodu klikla na zprávy. Aniž by si to stihla uvědomit, už psala svému kamarádovi ze zpráv. Její ruce měla na autopilota.

~#~#~#~#

Sakura : Ahoj

Rajče : Ahoj?

Sakura : Potřebuju s tebou mluvit

Rajče : To nezní dobře

Sakura : Docela se bojím

Rajče : Je pozdě, jdu spát

Sakura : Počkej

Rajče: Ano?

Sakura : Prostě si se mnou piš

Sakura : Halo? Prosím, vážně

Rajče : Dobře, zůstanu

Sakura : Díky

Rajče : Co tě tak rozhodilo?

Sakura : Nechci o tom mluvit

Rajče : To je fér, tak umm... jak slepice přešla přes silnici?

Sakura : Nemáš na mysli proč?

Rajče : Sorry

Rajče : Proč slepice přešla přes silnici?

Sakura : Idk

Rajče : Použij svou představivost

Sakura : Nemůžu!

Rajče : Dobře, a co takhle příběh

Sakura : To by se mi líbilo

Rajče : Takže v mém domě je místnost, je tam divan, piano, pár lamp a ta jedna židle v rohu.

Zobrazeno 0:35

Rajče : A vždy sedím na divanu a hraju na piano, ale nikdy nesedím na židli.

Sakura : Jak ta židle vypadá?

Rajče :

Rajče : Takže dneska, až jsem uklidil. Šel jsem hrát na piano a sedl jsem si na divan a podíval se na insta. A zapomněl jsem, že ta židle existuje.

Rajče : Tohle rozesmutnilo židli, ale nemohla nic dělat, tak zůstala smutná. Konec

Sakura :  CO! To není konec!

Rajče : Máš pravdu, to není konec

Rajče : Otravná holka mě vzbudila a šel jsem do přízemí

Sakura : A?

Rajče : A vešel jsem do místnosti

Sakura : Mhm

Rajče : Pak jsem si sedl na židli, konec

Sakura : 👏🏻👏🏻👏🏻

Sakura : Skvělý příběh

Rajče : Řekneš mi teď, co tě tak rozrušilo?

Sakura : Nesmíš si ze mě dělat srandu

Rajče : Nebudu

Sakura : Takže, bojím se téhle jedné vlakové stanice, která je poblíž mého domu, ten vlak přijíždí v 0:30 v pondělí a v 1:00 v úterý. Kdykoli ho slyším pískat, tak to nedávám.

Rajče : To není dobré

Sakura : Není, duh

Sakura : Upřímně, jsem překvapená, že si ze mě neděláš srandu

Rajče : Řekl jsem, že nebudu

Sakura : No umm... ahoj?

Rajče : Dobrou

~#~#~#~#~#~#

Sakuře se podařilo usnout, spokojeně. Sasuke na druhou stranu zůstal vzhůru, byl zmatený. Neudělal by to pro každého, možná kromě Naruta a Itachiho. Ale tohle bylo jiné...