Rande s hvězdou za 7 dní [ff Tom Hiddleston]

10. kapitola - Pra(v)da ne? Pra(v)da ano.

~Zoe~

Jakmile si Tom od nás odkráčel se spokojeným úsměvem a hvízdáním směrem do Starbucksu přes ulici, uvědomila jsem si, co že to po mně ten malej hajzlík vlastně chce.

Dělám mu doprovod na akci plnou celebrit a kamer. Všechna média nás uvidí, všichni se dnes dozví, kohože to má Tom jako novou partnerku.

Zoe Adamsová, ty jsi v pěkné bryndě.

Nervózně jsem polkla, ještě stále trochu slintajíc z jeho vypracovaných zad a sebevědomé chůze a otočila se na culící Sarah, která mě s mírně zvednutým obočím pozorovala. Nějak mě nesoudila, spíš byla v pozici, kdy měla na jazyku určité poznámky, ale ani jednu nehodlala použít. Přesto jsem zčervenala.

„To je dobrý, Zoe. Nemusíš se stydět za to, že máš mého bratra ráda," pověděla mi vřele a objala mě kolem ramen jako starostlivá maminka. Vedle jejího lehce elegantního stylu jsem si v teplákách a Tomově kšiltovce připadala jak socka, nad kterou se všichni slitovali.

Kývla jsem a zbytečně nekomentovala věci, nad kterými bych mohla debatovat hodiny. Ovšem ne s ní. Možná i se samotným Tomem by mi tohle vyříkávání si detailů našeho vztahu dělalo problémy. Zakroutila jsem hlavou, abych setřásla zbytečné myšlenky a soustředila se, kam mě to vede.

Po několika odbočkách v ulicích jsem se ztratila docela. Bylo příjemné, že bylo celkem teplo a sluníčko na nás svítilo – rozhodně víc než včerejší vlhké počasí – ale i chůze takhle po slunci mezi davem lidí mě brzo unudila. Zabočily jsme do široké ulice na hlavní třídě a podle široké nabídky obchodů nejznámějších celosvětových značek jsem poznala, že tohle má být náš hlavní bod několikahodinového nakupování.

„Tak, kde začneme?" zeptala se mě Sarah a já při pohledu na vitrínu obchodu Prady a jejich cen málem sebou sekla na chodník. Prada se zakazuje. To jsem myslela vážně.

Jenže ani já neměla moc váhu slova proti tomu od Sarah. Jen ona věděla, které trendy se nosí a do každého butiku, do kterého jsme zapluly, jsme si odnesly alespoň něco. Začínalo to šaty od Prady. Ach, ano. Bylo tomu tak. Elegantní úzkého střihu se vzorem květin ve stylu malých čtverečků, což mělo vyvolat dojem krokodýlí kůže. Podle ceny to asi kůže byla. Hned jsem se Sarah v šatech zalíbila. Tvrdila, že nevypadám jako stará mladá, ale jako moderní pěkná holka. Protestovala jsem kvůli ceně (snažila jsem se vyhnout očnímu kontaktu se samotnou vedoucí prodejny, která mě osobně přišla po velkém seznámení a radostném ujišťováním s komfortní péčí obléct) a už kvůli Tomovi i krokodýlovi chtěla zachránit svět. Moje protesty byly marné. Deset tisíc liber bylo jedním pinem fuč.

Další byl obchod Fendi. Italská módní značka s dlouhou historií vývoje překvapila svým pestrým (a opět velmi drahým) výběrem luxusních kabelek a psaníček. Vybrali jsme jedno černé saténové se zlatou (fakt zlatou) přezkou a třpytivým vnitřkem. Sarah byla ujetá na kabelky a sama si koupila jednu koženou normální. Mávla nad tím rukou s komentářem, že jí Tom zapomněl koupit dárek na narozeniny. Nějak jsem se v tom nepídila a zvesela pokračovala dál do dalších butiků.

Vysoké černé střevíce na podpatcích až někam do vesmíru jsem se stejně zamilovala v momentě, kdy se na točivém podstavci blyštěly při záři všech bodových reflektorů a křičely na mě, ať si je okamžitě koupím. Sarah můj výběr schválila bez mrknutí oka.

Náramky a náušnice jsme nakoupily u známé značky s labutí v logu. Swarowski měl navíc na několik produktů akci, typu: "Nakupte diamantové náušnice se stříbrnými kamínky a dostane k tomu dva náramky z bílého zlata s malými perličkami a zirkonovými kamínky." Jo, byznys je byznys.