Abigail
,,Konečně včas." Zasměje se Lea když si nasazuju bílou pracovní zástěru.
,,Dnes jsem kupodivu stíhala." Dám hrnek do kávovaru a zmáčku tlačítko bezlaktózové kávy.,,Vidím,že došel mrkvový dort,tak já ho půjdu udělat aby jsme tu měli všechno." Usmála se Lea a vzala si svůj čaj do ruky.
,,Dobře." Kývnu než zašla dozadu do kuchyně.
Vezmu z dolní skříňky pod pokladnou hadřík a nastříkám na něj nějaký čistící prostředek.Každé ráno musím utírat pult,takže ho utřu teď.
Dám se do práce,ale najednou uslyším cinknout zvoneček nade dveřmi. S úsměvem zvednu hlavu,ale jakmile zjistím kdo to je,hned se skrčím za pultem abych nešla vidět.Sakra.Je to Alex s nějakou holkou. Prosím ať mě neviděl.Modlím se. Musím říct Lei aby je obsloužila,že já potřebuju na záchod.
Co nejpotišeji se dám po čtyřech k otevřeným dveřím,které vedou dozadu.
No tak Abigail už tak skoro jsi. Povzbuzuju sama sebe a už se skoro dotýkám dveří.
,,Utíkáš krásko?" Slyším za sebou Alexův hlas.
Na chvilku strnu,vstanu a pak se na něj pomalu otočím.
,,Já neutíkám,jen mi tu něco spadno." Dojdu k pultu.
Sarkasticky se zasměje. ,,No jasně,takže slyšel jsem,že tu děláte dobrou limodádu,tak bych si vzal dvě.
Tu limodádu jsem vymyslela já.
,,Dobře přinesu vám to,ještě něco?" Povytáhnu obočí.
,,Ne,to je všechno krásko." Mrkne na mě,točí se a odejde.
Tak mě štve s tou kráskou. Krásko sem krásko tam. Ať jde někam. Protočím oči.
Ještě obsloužím starší pár co si přišel obědnat a potom začnu dělat ty limonády.
Do každé sklenice hodím ještě brčko,vezmu a jdu k jejich stolu.Položím jim to na stůl a podívám se na Alexův doprovod.
Prvně mi to nedojde,ale pak si uvědomím,že je to Rebeka,která tento rok vycházela ze školy.,,Ahoj Abi." Falešně se usmála a strčila si brčko od pití mezi její velké napíchané rty.
,,Ahoj." Taky se falešně usměju a chci odejít,ale zastaví mě něčí ruka,když mě chybí za okraj zástěry.
,,Dones mojí přítelkyni čokoládový koktejl." Mrkne na mě Alex.
,,A aby v něj hlavně bylo málo cukru." Doplní Rebeka zatímco se zrovna fotí.
,,Jistě." Vytrhnu zástěru s jeho sevření a obejdu ještě dva stoly s otázkou jestli něco nepotřebují.
Nechám kávovar aby co mě udělal ten koktejl. Když zapípá,že je hotový vezmu ho a jdu dozadu za Leou.
,,Nemůžeš to prosím zanést ke stolu 3? Já už tam znova nechci." Zeptám se jí s prosebným výrazem,když ji najdu jak zrovna zdobí muffiny.
,,Vezmu to za tebe." Usměju se když jí podávám sklenici.
,,Ty jsi vážně trdlo,nechápu proč to tam prostě nezaneseš,i kdyby tam nejhorší člověk na planetě." Zasměje se a zmizí za rohem.
,,Děkuju!" Křiknu ještě než bude uplně daleko.
Vezmu do ruky posypky a na každý muffin trošku nasypu.
Alex
K našemu stolu přijde asi třicetiletá žena s culíkem a brýlemi.
,,Abigail si musela odskočit." Usměje se a položí Rebečinu skleničku na stůl.
ČTEŠ
Jako oheň a voda
Lãng mạnJsou jako oheň a voda. On jako oheň a ona jako voda. Úplné protiklady. Nepřátelé. Ale i přesto je k sobě něco táhne. Když se na začátku prázdnin Alex objeví zpátky ve městě,Abigail z toho není zrovna nadšená. Najednou je všude a má potřebu ji pořád...