Jako oheň a voda

6

Alex

Vzbudí mě něco mokrého na noze. Zvednu hlavu a na mě teď kouká velká chlupatá hlava Bali.
Rozhlédnu se kolem sebe. Je ještě noc. Hodiny ukazují 3:27.
Usnul jsem na pohovce u televize. Vytáhnu se do sedu a sklopím oči na ovladač na stole.

Vypnu s ním televizi a pomalu jdu ke schodům.
Je tu tma jako v pytli a Abigail už určitě spí.
Potichu se vyšlapu nahoru a jdu najít svůj pokoj.
Projdu kolem toho Abigail,ale hned na to se zastavím.
Ona brečí?
Proč?
Asi bych tam chodit neměl,ale i tak otevřu dveře a nakouknu dovnitř.

Abigail se třese schoulená v klubíčku na posteli a hlasitě zvlyká.
,,Abigail." Zachraptím.
Nic. Žádná reakce.

,,Abigail." Zopakuju a přiblížím se k její posteli a nakloním se k ní,protože je ke mně zády.
Po tváří jí tečou slzy a polštář pod hlavou pevně svírá v pěstech.
,,Prosím už dost." Stiskne víčka k sobě a kolena přitáhne víc k tělu.

Sednu si na postel a pohladím ji po vlasech. ,,Abigail vzbuď se."
Nic. Brečí snad ještě víc.
Zvednu se,dám pod ní ruce a zvednu s lehkostí ji vezmu do náruče.Sednu si znovu na postel a zády se upřu o čelo postele.
Abigail si položím na sebe. Jednou rukou ji povytáhnu výš k sobě a hladím ji po rameni.
Tváře má růžové a mokré od dalších slz,ale už se aspoň netřese.
Natáhnu se po peřině,kterou přes ni přetáhnu.

Abigail

Jsem celá mokrá a spocená. Svírá se mi hruď.
Kde to jsem?
Neležím na svojí posteli. Ležím něčem hodně teplém.

,,Jsi vzhůru." Slyším hodně povědomí hlas.
Ale kdo to-
Alex.
Takže to jeho tělo tak hřeje?
,,Co se stalo." Pokrčím čelo,ale oči radši neotevřu.
,,To bych se měl spíš já ptát tebe." Řekne klidným hlasem.

,,Máš pořád ty noční můry?" Ucítím jeho ruku na mým vlasech.
Z oka mi steče další slza.

,,Jak o nich víš?"
,,Chloe se o nich jednou trochu omylem zmínila. Prosila ať to nikomu neříkám."

,,A řekl?" Zvednu hlavu abych se mu podívala do očí.
,,Ne." Pohled má upřený na mně a na tváři nečitelný výraz.
,,Děkuju." Zase na něj položím hlavu.
Tentokrát mi to nevadí,ale už nikdy víc na něm nebudu ani obráceně.

,,Myslíš,že bych ti to mohla říct ještě jednou,potřebuju to teď někomu říct,ale Chloe tu není aby si mě vyslechla."
Pod hlavou mi v jeho hrudi zavibruje odpověď. ,,Poslouchám."

,,Dobře,no bylo léto,bylo mi čerstvě 11 a já můj bratr jsme jeli k bratrovi našeho táty Petera jeho manželce Margot na víkend.
Všechno bylo v pohodě,dokud nejel Sam s Margot na rychlý nákup.
Když odjeli Peter mi nabídl jestli se nepůjdeme vykoupat do jejich velkého bazénu. Řekla jsem ne,protože jsem neuměla plavat,pořád to neumím."

,,Jak to,že neumíš plavat? Máte na zahradě bazén."
,,Od toho dne jsem nevlezla do větší vody než do vany."
Žádná odpověď,takže pokračuju.

"Myslela jsem si,že to nechal být,tak jsem si lehla na jedno z lehátek okolo bazénu. Po chvilce tam,ale přišel a nic na sobě neměl jako vůbec nic.
Pamatuju,že jsem si rychle sedla a sklopila hlavu,ale on ke mně přišel a hlavu mi zvedl přímo do úrovni jeho penisu.
Nevěděla jsem co dělat,tak jsem zavřela oči a prosila ho ať nic nedělá.
Bylo mu to jedno.
Měla jsem na sobě šaty.Sklonil se ke mně dolů a kalhotky mi prudce sundal.
Hrozně jsem brečela a snažila se nějak bránit,ale mě bylo 11 a jemu přes 40.Nezmohla jsem nic.

Donutil mě abych si zase lehla,roztáhl mi nohy a strčil do mě dva prsty. Pořád mi dokola opakoval,že jsem krásná a tak úzká.Hrozně to bolelo a když jsem se ho snažila odstrčit,vzal moje vlasy do pěsti a prudce za ně zatahal.
Když svoje prsty vytáhl vzal mi ruku abych chytila jeho přirození. Svou rukou držel tu mou abych mu to dělala a on se uspokojil. Říkal jak jsem v tom dobrá.Když skončil natáhl mi kalhotky a já myslela,že je konec,ale on mě postavil a shodil přímo do bazénu.Věděl,že neumím plavat.

Prvně jsem se nemohla vynořit,ale nakonec jsem se vynořila a plácala se na hladině. Viděla jsem,že je mu to úplně jedno,on se mezitím jen v klidu oblékl a potom se na mě díval.
Asi jsem se měla utopit,ale mně se nějak povedlo dostal se ke kraji. Zběsile jsem dýchala a držela se okraje.
Hned ke mně šel,klekl si ke mně a chytil za ramena. Silně mě zase stlačil pod vodu.Tentokrát už jsem nic dělat nemohla.Snažila jsem se aby mě pustil,ale nešlo to.
Byla jsem tak unavená,už jsem dál nemohla.Přestala jsem bojovat,neměla jsem už ani kyslík.
Najednou mě,ale vytáhnul zpátky ke kraji.
Slyšela jsem Margot mluvit v domě,takže to jen díky tomu,že přijeli jsem přežila.

Ještě než Peter vstal tak mi dost důrazně pošeptal,že jestli to někomu řeknu,tak si mě najde a něco mi udělá,ale víš já jsem to nemohla dál držet v sobě i Chloe jsem to řekla až to dvou letech. Nikdo jiný to kromě Chloe a tebe to neví,ani rodiče a bratr ne.
Můj nejhorší víkend v životě. Doteď z něj mám někdy noční můry jako třeba dneska,jen dnes si mě vzbudil. Normálně jsou delší a dusím se při nich,kvůli tomu topení. Jsem alespoň ráda,že nešel dál,to bych nepřežila." Měla jsem v sobě jeho špinavé prsty a naštěstí ne nic jiného. Nechtěla bych s ním přijít o panictví.

Alexovi celou dobu zrychleně buší srdce tak zvednu hlavu a zase se na něj podívám se slzami v očích.
,,Moc se omlouvám,že jsi to viděl a že jsem ti to řekla už se to nestane,slibuju. A prosím slib mi,že nikomu o tady té mojí slabé chvilky neřekneš. Lehce se pousměju a otřu si slzy.
,,Nikomu nic neřeknu,hrozně mě to mrzí,Abigail.Víš kde bydlí teď?"
,,Ne." Sklopím zrak. ,,Asi bych z tebe měla slézt co."
Nadzvednu se a přelezu na druhou stranu postele.
Alex vstane s otočí se ke mně.Má hruď úplně mokrou od mých slz.
,,Promiň." Provinile se na něj podívám.
,,V pohodě,uvařím aspoň čaj." Usměje a jde pryč.
Přikryju se dekou a až teď si uvědomím co se tu vlastně stalo.

Musel mě asi slyšet,tak sem šel a položil si mě na sebe?To bych do něj neřekla,ale pomohl mi tím. Choval se jinak. Přišel mi skoro až naštvaný,když jsem o tom mluvila,ale ne na mě,na mého ohavného strýce.

Alex

Naliju do konvice vodu a dám ji vařit. Rukama se opřu o kuchyňskou linku. Je mi jí líto. To co si zažila. Nejradši bych toho hajzla našel a zmlátil tak,že to ještě nezažil.

Do hrnku dám sáček čaje a zaliju horkou vodou.
Vezmu ho do jejího pokoje,ale když tam přijdu spí až po bradu zakrytá dekou. Nebudu ji budit,takže hrnek položím na noční stolek a otočím se ke dveřím.
,,Počkej." Ucítím jemný stisk na zápěstí.Otočím se  zpátky na Abigail,která na mě kouká těma jejíma zelenýma očima.
,,Zůstaň tu semnou prosím.Můžeš ležet v mojí posteli,tentokrát." Unaveně se usměje.
,,Dobře,hned se vrátím." Vyjdu z jejího pokoje do toho svého. Převleču si triko a vezmu z postele polštář.

Vrátím se zpátky do jejího pokoje,ale už spí. Myslim si,že až by se zítra vzbudila nechtěla by abych ležel vedle ní. Jak říkala má teď jen slabou chvilku.

Slíbil jsem jí,že s ní budu spát v pokoji,talže se otočím ke křeslu vlevo u okna a hodím na něj polštář.
Sednu si do něj a dívám se na ni jak v klidu spí.

Tady mate to dlooouhe dobe dalsi dil moc se omlouvam myslela jsem ze to stihnu driv ale tak co. Jo a snad se libi.