Probudilo mě lehké pohlazení po hlavě, mírně jsem otevřel oči a viděl obrys postavy, jak leží vedle mě na posteli. Hlazení přestalo a bylo slyšet už jen lehké oddechování. Podle vůně jsem poznal hned, že vedle mě usnul Amon. Kdyby to nebyl on, ať už by tu ležel kdokoliv, dostal by pěstí tak rychle a litoval by, že do mého pokoje vůbec vkročil. Tělo jsem měl trochu ztuhlé, ale to mi nezabránilo v tom, abych si ho přitáhl blíže k tělu.
Trochu zakňučel, začal ovíjet svoje ruce kolem mého těla, až jsem nakonec měl tvář těsně před tou jeho. Je tak roztomilý, když spí. Kéž bych takhle mohl zůstat navždy.
Nad čím to sakra přemýšlím? Jsem na ženy, seber se sakra! Přesto, nějak jsem nemohl odolat mu dát letmou pusu na čelo.
Po dalším probuzení, už byl Amon vzhůru a hleděl mi přímo do očí. „Do-dobré ráno, nechtěl jsem tu usnout, omlouvám se". „Stane se", odvětil jsem mírně a slabě se usmál. „Půjdu se vykoupat, chceš se přidat?" Zeptal jsem se laškovně a sledoval jeho tvář. Zčervenal se. „To byl vtip, klidně tu na mě počkej, za chvíli se vrátím a půjdeme na schůzky spolu". Jen kladně přikývl, já vstal a přešel do koupelny se osprchovat.
Bohužel jsem nedosáhl na křídla, kde bych je potřeboval umýt od masti a já nevěděl co dělat. Bylo mi hodně blbý, abych si řekl o pomoc a zrovna Amonovi, po tom, co jsme spolu spali v posteli.
Úplně asi nemám na výběr, že?
„Em, Amone?" Chvíli bylo ticho, než se zpoza dveří ozval jeho hlas. „Jo?" „Myslíš, že by si mi mohl pomoct?" „Mám jít dovnitř?" „Jo, pojď", řekl jsem a zakryl si své mužství. I když jsme oba muži, nepotřebuji, aby se vyděsil jen z pohledu.
Dveře se pomalu otevřeli a on si zakrýval oči rukou. „Ano?" „Potřebuji, aby si mi smyl mast ze včera na křídlech. Nedosáhnu na ně. Tak jestli budeš tak hodný". Otočil jsem se k němu zády a slyšel menší pošlapování po místnosti. Jakmile se jeho ruce dotkly mých křídel, objevila se mi po celém těle husina. A to nemluvím o problému tam dole.
Měl jemný dotek, jenže čím víc jezdil po křídlech, tím víc jsem dostával chutě na sex.
Ještě chvíli to vydrž Azazeli.
„Už to bude, tady to nejde dolů". Sáhl mi přes rameno pro mýdlo a pak začal používat obě ruce. Zkousl jsem si dolní ret, abych nevydal ani hlásku.
Začal přejíždět po celých křídlech a bylo to tak hrozně sexy a příjemný zároveň. Opřel jsem se rukou o zeď sprchy, do které jsem zaryl nehty. „Nebolí to?" Zeptal se jemně. Jen jsem záporně zakýval hlavou a snažil se neztratit myšlenky. „Neboj, už to bude", pověděl klidně, jenže pak mi najednou přejel na holou kůži a já svůj ret zkousl ještě víc, až jsem začal pociťovat kovovou chuť. „U-už dobrý, m-můžeš jít, děkuju", snažil jsem se ho nějak vyhnat, ale on trval na tom, že mi křídla domyje.
„Hotovo", pověděl a omyl mi křídla vodou. „Děkuju", zvolal jsem slabě. „Jsi v pořádku? Cítíš se dobře?" Nahnul se do strany, aby mi viděl do tváře, jenže to jsem právě nechtěl. „Jo, jo, jsem v pohodě, prosím už běž". „Určitě? Jsi celý červený". Pověděl, sáhl mi na rameno a otočil si mě čelem k sobě. Snažil jsem se zakrýt své tělo, jenže jak mě držel za ramena, tak jsem zakryl i jeho, takže byl ke mně přimáčknutý a já hodně rychle začal zmatkovat. „Opravdu je ti dobře?" Sáhl mi na čelo jednou rukou a tu druhou složil k tělu, jenže jak ji dával dolů, přejel přes mou hruď i břicho.
ČTEŠ
Dark Lord
FantezieSvrhnul jsem svého předchůdce z trůnu pekla a nyní mu vládnu. Se svými démony hodláme pomoci válce, která se blíží ve světě smrtelníků. Jen co jsem vkročil do jejich světa, začalo mi to ukazovat vzpomínky, které jsem tady prožil. Cesta mě zavedla...