Mari mi ošetřila ránu na obličeji. Kouknul jsem se do zrcadla a věděl, že už tam budu mít jizvu na furt.
Lehl jsem si s Mari do postele a ona mi dala ruku na břicho.
"Au!" zařvu. Mari se lekne. "Copak?!" zeptá se. Opatrně si sáhnu na břicho.
Začne mi rozepínat zip. Když už se blížila ke břichu zpomalila. Vidí hlubokou krvavou ránu.
Začne ji ošetřovat. Já se na ni koukám. Všimne si toho. Já se na ni usměju. Ona zčervená.
"Ale ne." vzlykne Mari. "Co pak?" zeptám se.
"Ta rána je ještě delší než jsem si myslela." řekne a chce mi rozepnout zip dál, ale zasténala.
Já se na ni udiveně podívám."M...můžu?" zeptala se. Já kývnu. Mari mi začala rozepínat zip a já polkl. Pak se na mě rebelsky pousmála. A já jsem začal vrnět.
"Ó, čičinka mi u toho vrní." začne se k mojí hlavě přibližovat.
"Vrr..." vrním. Pohladila mě po tváři. Já jen čekal. Políbil jsem ji.
Ona se překvapila. Nečekala to. Je tak blízko u mě. V mžiku se posadila k mé ráně a zase mi rozepínala zip. Když byla skoro mezi nohama zastavila.
Vyndala si kapesník a očistila mi ránu. Pak mi na to dala obvaz. Já jsem jen spokojeně vrněl.
"Už to bude dobré, čičí." řekla a zapínala můj zip. Já Mari dám pusu na tvář.
"Teď už půjdeme spát?" zeptám se a ona kývne.
ČTEŠ
Felixův návrat [Dokončeno]
General FictionTento příběh sice není ze série, ale mohl by se vám líbit. 𝐔𝐳̌ 𝐣𝐞 𝐭𝐨 𝐫𝐨𝐤 𝐜𝐨 𝐅𝐞𝐥𝐢𝐱 𝐧𝐚𝐯𝐬̌𝐭í𝐯𝐢𝐥 𝐏𝐚𝐫̌í𝐳̌. A tak se rozhodl navštívit svého bratránka Adriena a přijet do Paříže. Jenže Marinette se to moc nezamlouvá, pamatuje s...