Přišli jsme si pro zmrzlinu pro zamilované. Spolu s Mari věříme v její kouzla. Navíc si ji dáme poprvé.
Vybrali nám kopeček vanilkové, borůvkové, malinové a limetkové. Chutnala výtečně, tak jak jsme si představovali. Teď už nás nikdo nerozdělí!
"Ta zmrzlina je opravdu kouzelná." řekla Mari a dala mi pusu na tvář. "T...to jo." souhlasím.
Pak jsme se jen procházeli po Paříži. "Neměla bys teď Kocourovi říct, že ho už nemiluješ?" zeptám se. "To jo." odpoví Mari. "Už musím jít domů." řeknu smutně. "Tak ahoj." řekla Mari. Já jí dám pusu a jdu domů.
Mari taky šla domů. Za chvíli by se u ní měl ukázat Kocour.
Za chvilku přišel. Mari ho vřele uvítala.
"Kocoure, měla bych ti něco říct." řekla Mari. "A co?" zeptám se. "Už tě nemiluju, miluju někoho jiného, nezlob se." řekne.
Já k ní přijdu blíž. Až skoro na polibek.Ona se jen koukne dolu. Já se dotknu mým nosem její tváře. Ona zčervená. Čeká, že jí políbím. Usměju se. "To chápu, nevadí, stejně jsem ti taky něco chtěl říct." řeknu.
Odstoupím od Mari."A co?" zeptala se. "Zastrč drápky." proměním se.
Ona jen udiveně kouká. "Adriene?!"
Bez váhání mě políbí."Taky jsem ti něco chtěla říct." oznámí Mari.
Já se na ni jen dívám. "Tikki, tečky." promění se.
"Beruška?!" překvapím se. Ona jen kývne."Chceš mít superhrdinské rande?" zeptá se mě.
"No jasně!" proměním se.
ČTEŠ
Felixův návrat [Dokončeno]
General FictionTento příběh sice není ze série, ale mohl by se vám líbit. 𝐔𝐳̌ 𝐣𝐞 𝐭𝐨 𝐫𝐨𝐤 𝐜𝐨 𝐅𝐞𝐥𝐢𝐱 𝐧𝐚𝐯𝐬̌𝐭í𝐯𝐢𝐥 𝐏𝐚𝐫̌í𝐳̌. A tak se rozhodl navštívit svého bratránka Adriena a přijet do Paříže. Jenže Marinette se to moc nezamlouvá, pamatuje s...