Tento příběh sice není ze série, ale mohl by se vám líbit.
𝐔𝐳̌ 𝐣𝐞 𝐭𝐨 𝐫𝐨𝐤 𝐜𝐨 𝐅𝐞𝐥𝐢𝐱 𝐧𝐚𝐯𝐬̌𝐭í𝐯𝐢𝐥 𝐏𝐚𝐫̌í𝐳̌. A tak se rozhodl navštívit svého bratránka Adriena a přijet do Paříže.
Jenže Marinette se to moc nezamlouvá, pamatuje s...
Ráno jsem se probudil, Mari už byla vzhůru. Vstal jsem.
"Dobré ráno, kočičko." pozdraví Mari. "Mňau." odpovím. Ona se na mě usměje.
"Včera to tvoje vrnění bylo úžasné." pochválí. "Děkuju." odpovím mile.
Položila svoje ruce na mou hruď. Usmála se na mě. "Včera to bylo s tebou úžasné, i když tě Felix zranil, miluju tě takový jaký jsi a nevadí mi ta jizva."
Já zčervenal. Rozbušilo se mi srdce. Je tak milá. Pomyslím si. Začnu příst. "Vrr..." vrním.
Ona jen poslouchá. A já vím, že se jí to líbí. "Nepřestávej." řekne sladkým tónem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Po chvilce mě obejmula. Já ji taky objemu a začnu ji hladit po hlavě. "Já tě moc miluju." řeknu do ticha.
"Nechceš tady u mě ještě jednou přespat?" zeptá se mě.
"Promiň, lásko Mari, musím taky za svojí rodinou, ale někdy zase u tebe přespím." vysvětlím.
Ona začne brečet a já jí dám pusu do vlasů. Pak jí chytnu za ruce a začnu taky brečet. Mari se na mě smutně koukne.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
![Felixův návrat [Dokončeno]](https://img.wattpad.com/cover/375804086-64-k926647.jpg)