Asi jednu ráno přišel Felix k nám. Měl na sobě psí mirákulum. Já se zase automaticky probudil.
"Co se to děje!" vykřikl jsem. "Ó, tady je milostivý pan Kocour." řekl. "Výš, dneska se mi zachtělo jít k Marinette." vysvětlil.
"No to výš, v jednu ráno!" kritizuju. On se jen usmál. "O kolik procent jdou psi roztomilejší než kočky..." řekl, ten chamtivec.
"Co já vím..!" vykřiknu. Mari s Alyou se vzbudí. "Pes?!" vykřikne Mari.
"Tenhleten expert se ti vloupal do pokoje a chce si s tebou "promluvit", aspoň něco takového říkal." vysvětlím.
"Felixi..." osloví ho Mari. On se na ni otočil. "Co tady děláš?!" vyhrkla. On se pousmál.
"Chtěl jsem tě pozdravit, Mari." řekl a mě to naštvalo.
"Takhle jí můžu říkat jenom já!" zakřičím. On se zase usměje a jenom mávne rukou. Já po něm skočím.
Obtočím si ruku kolem jeho krku. A on mě kopne. "Kočaklizma!" vyhrknu.
On po Mari hodí míček. Pak se mi vyvlíkne a odejde na balkon. "Aport." řekne a Mari se teleportuje k němu. Pak si Mari vezme do náruče a skočí s ní na střechu.
"Kocoure!" řve Mari. Já po něm vystartuju a pronásleduju ho.
(づ ̄ ³ ̄)づ
ČTEŠ
Felixův návrat [Dokončeno]
Genel KurguTento příběh sice není ze série, ale mohl by se vám líbit. 𝐔𝐳̌ 𝐣𝐞 𝐭𝐨 𝐫𝐨𝐤 𝐜𝐨 𝐅𝐞𝐥𝐢𝐱 𝐧𝐚𝐯𝐬̌𝐭í𝐯𝐢𝐥 𝐏𝐚𝐫̌í𝐳̌. A tak se rozhodl navštívit svého bratránka Adriena a přijet do Paříže. Jenže Marinette se to moc nezamlouvá, pamatuje s...