Autorský výstřel!

Část pátá - boj se zlomeným srdcem očima velmi romantické duše

Část pátá: Boj se zlomeným srdcem očima velmi romantické duše.

Ponoření se do myšlenek a konspiračních teorií, co by se stalo kdyby....?
Vrátit nebo nevrátit dary?
Co když jsem udělala něco špatně?
Téměř nic nenaspáno, až příliš promyšleno.
Vím to, sama jsem se pravidelně probouzela.
A dost možná, že se ta vlna vrátí.
Nastává boj.

Se svou hlavou, se svými myšlenkami i s názory ostatních...
,,Tak tam nebyla chemie, no a?"
,,Tak se usměj, najdi si někoho lepšího."
,,Život jde dál."

Každého, kdo si tyto ,,krásné věty" vyslechl, dovolte mi obejmout.
Není to příjemné vám, mně a těm ostatním to taky nebude příjemné, jestli je něco podobného později potká.
Nepřej nic zlého, konstantuji, protože největší zlatíčko tě dokáže nejvíc zradit.

Co se děje?
Dobrá cesta je upnout se ke koníčku, ať už je to malování, psaní novel a nebo sport.
Já sama jsem svou bolest prolila do básní, příběhů a úvah. 
Zajímavost k těm příběhům.
Ačkoliv tam bylo to téma zlomeného srdce, v každé novele bylo podáno úplně jinak.
V jedné se dávná láska objeví po pěti letech, v další se zruší čerstvě zásnuby.
A v následující próze, kterou vyprávěla dcera hlavní hrdinky ze starší novely, že si o něm přečetla z deníčku své maminky.

(Funfact: Nepovedlo se mi zatím napsat novelu, kde se ty aktéři dají znovu dohromady. Že by nějaký odkaz na realitu?)

Některé díla hodnotím jako povedené, ovšem taky to bylo na jedno brdo.
Už mě nebavilo psát asi 5 novelu o zlomeném srdci.
I když na jiná témata nápady nebyly.

Záchrana byla jízda na kole, do které jsem se totálně zamilovala. Hledám nějakou alternativu na podzim a zimu. Psaní je super, protože své pocity ventiluješ, kdežto při sportu na chvíli zapomeneš.
Nemusí to být vrcholový sport, klidně i vycházky. 
Toto je dobrý tah, ale někteří tahají špatně.
Popíjejí, hned skáčou do jiného vztahu. O tom se tady nechci hádat, stojím si za tím, že je to prostě špatně.

Dovolte mi úvahu zakončit básní Léčba a vrata..