skleněnky

ve studené zemi

jsem zoufalá žížala
která by neměla
snídat třešně
a obědvat noci

však oni
oni
vždy přijdou
a pak zmizí

protože žížaly
a sladké křížaly
si spolu vystačí

a tak mě vytáčí
jak holoubek mě opouští
zůstávám se spouští

stisknutou

už nikam neletíš, ptáčku
jsi dost na sračku

ale víš, tvé srdce
jsem rozdrtila už dávno
proto nebylo očekáváno
že vystřelím
a zabiju

ale tak co
jsem jen zoufalá žížala
od které všichni utíkají
neradi mi tají
svou náklonnost
a nechápou
že mám vaječníky i varlata
prstýnky nejsou ze zlata

a těžko stvořím nový život
když sama jeden postrádám

a rozkládám

v hlíně tvé představy
a pak i tvé postele
protože mě nebere
to tvé o lásce tlachání

kdo dával papouškům slova?

pojídáš mě znova
protože ty a já se k sobě nehodíme
vždyť oba to víme
já jsem jen zoufalá žížala a ty milující pták
tak nechej mě v zemi a leť do oblak

- žížala, ptákům a jinému zvěrstvu