ten obličej ošklivý
co se dívá na mě zpět
ty oči plné zlosti
snaží se mě rozechvět
vlasy rozcuchané
útěkem z divoké noci
slzy nezaschnuté
práh žití nepřekročí
na tváři vtisknutý
polibek od polštáře
všechny ty zlé sny
mám si zapsat do snáře
z úst otevřených
mi vytéká pasta
když ležím na zemi
situace častá
hledíš na mě, člověče
ptáš se jestli žiju
doufám, že jednou
se do kachliček vpiju
démon z odrazů
mi drásá žíly, duši
křičí do mysli
že smrt je jednodušší
ČTEŠ
skleněnky
Poetrysbírka básní o místech, kam se ztrácí skleněnky a kam chodí zoufalé duše zapíjet trápení
