skleněnky

v mém pokoji

znova
zase
pořád
stále

ležím ve své posteli
ty mé tělo trháš
po mých sladkých ranách
k mé temné duši šplháš
hladově

máš hlad
držíš mé ruce
nad mou hlavou
a ukusuješ
kousky mé tváře

zase
spolu
znova
dolů

v mém pokoji
na mé matraci
v mých peřinách
hledáš ve slinách
kousky lásky

stříháš mi vlasy
víš, že to nevadí
miluju to
je zkracovat si
na délku nadějí

znova
pořád
usni
tu rád

je to jen hra
s tím byl jsi seznámen
však víš
ty jsi můj pán
však dle mých pravidel

lížeš si rány
mé tělo trávíš
ležíš hned vedle
tichý dech v plicích
a klid

zase
jen my
sami
v noci

v mém pokoji