Podmínky pro lásku

2.

,,Omlouvám se, jestli vás obtěžuju."
,,Neobtežujete, jenom mi zrovna není do zpěvu."
,,To mě mrzí, přeji vám hodně štěstí, Pokud budete někdy tancovat, nenechám si to ujít." Mírně se před ní pokloní.
,,Děkuji, pane." 
,,Lyons, Oscar Lyons
,,Těší mě," potřese rukou Zara.
,,Rád vás uvidím nejen při tanci, Zaro."
,,Děkuji. Nashledanou." Už se definitivně otočí.

Eva měla následující den měla v práci volno, ale chystání Zary do práce jí probudilo.
,,Zase v paruce?" Všimne si sestra.
,,No, a co?" Upravuje si delší červené vlasy a pudruje se.
,,Dneska červená, zítra modrá, pozítří černá a kudrnatá."
,,Chybělo mi to." Dala si rudou rtěnku a ozdobí si hlavu baretem.
Brzo vyjede autem do práce.
Eva se vydala po pár hodinách na trhy pro dobré ovoce.
Dává do košíku výtečné manga.
,,Ahoj, Evo." Promluví na ní mladík.
,,Alfonsi?" Nevěří vlastním očím. 
,,No, to je dost!"  Odsekne Eva, protože si pamatuje dobu, kdy nezdravil ani Zaru.
,,Co tady chceš? Neměl jsi náhodou být na té bezvadné univerzitě ve Francii?" Decentně zvýší hlas.
,,Nezvládal jsem to. Se s svým vzděláním najdu práci i tady. Co Zara?"
,,Hajzle, co se o ní zajímáš?! Tahle najednou?
Donedávna kvůli tobě plakala a tobě to bylo jedno. Jsem ráda, že už nepláče a teď se tady zjevíš?"
,,Evo, já chápu že máš na mě vztek, jako kamarádi jsme byli super. Skončilo přátelství, skončila láska, ovšem vše se dá napravit. Muselo ti být jasné, že Zaru miluju stále."
Eva mu odpoví ironickým smíchem. ,,To je romantika. Ignorace jak hrom, ano, opravdu jí velmi miluješ."
,,Jen se na mě vztekej. Vše záleží ale na Zaře."
,,Nedovolím jí to. Ona si to nedovolí. Nemůže!"
,,Je v práci?"
Eva se otočí, neodpovídá a jde.
,,Já si jí najdu!" Zavolá. ,,Zara má svou hlavu. Vše je její volba."
Alfons si pamatoval místa, které Zara měla ráda, vždyť na spousty z nich byli spolu.
Znal to, kde chodila do školy, kam si ráda vysedávala.

Oscar obědvá společně s kolegy.
,,Kluci a jaký mají vztah dvojčata mezi sebou?"
,,Gonzalezovy? Ony jsou v podstatě kámošky. Kdyby neměly každá svou image, tak je nelze rozlišit."
,,Tomu věřím. Já věřím, že je rodina a přátelé poznají s lehkostí. Ještě, že se nevěnují stejným tancům. "
,,Tys za tou Zarou byl? Jaká byla?"
,,Plachá, ovšem velmi krásná. Zato v očích hromada smutku."
,,Jí nikdo neokouzlí. V každém vidí idiota."

Zara skončí v práci dřív. Chystá se jít domů.
Jakmile opouští areál firmy, přijede za ní auto.
Řidič stáhne okýnko a promluví. ,,Ahoj, Zari."
,,Alfonsi?" Řekne, div nedostane infarkt.
Myslela si, že jí v paruce nikdo nepozná.
,,Rád bych s tebou mluvil." Nervózně vykoktá.
,,Že tak najednou? Včera s nějakým fanouškem, dneska s bývalým." S absolutní nechutí sedne do auta.
,,Já tě nenutím, Zaro. Odejdi, pokud se mnou mluvit nechceš."
,,Aspoň ti můžu říct úplně vše, než zase zmizíš do Francie." Připoutá se.
,,Já se nevrátím." Šlápne do pedálu.
,,Kecáš."
,,Ne. Strašně trpím, nechci být sám. Milovat jsem tě nepřestal."
,,Ignorace jako hrom." Obrátí oči v sloup.
,,Vliv Evy?" Smutně se na ní zahledí.
Zara se vysměje: ,,Ne, vlastní volba."
,,To nejsi ty." Ukápne mu slza. ,,Ty to hraješ."