Podmínky pro lásku

5.

Tak já přijdu, napíše Alfons. Každou chvíli se dívá, jestli mu odepsala.
,,Hm, teď budeš cítit, to, jak jsem to cítila já."
Vůbec neodpovídá.
Uvařila si v klidu kafe, poklidila, uvařila.
,,Nedorazíš," sprchovala se. ,,Vůbec nedorazí."
Na sílu se přesvědčuje, když v županu pochoduje, aby si vybrala nejkrásnější oblečení na odpoledne. 
Poté  jí vyruší zvonění.
,,Ať je to kurýr." Otevře a spatří Alfonse.
,,Jej, já tě vylekal, lásko. To jsem nechtěl."  Předal jí gerberu.
,,Pojď dál. Vybil se mi mobil, proto jsem neodpovídala." Zalže.
,,Jak jsi spala?"
,,Dalo se to. A ty?"
,,Výtečně, miláčku. Ale tys mi zde chyběla."
,,Víš, jak se jmenuju?" Naštve se.
,,Zara González."
,,Tak mi neříkej, lásko, pokud nebudu opravdu tvoje." Poštípe Alfonse po tváři jako malého kloučka. 
,,Aspoň mi pomůžeš vybrat hezké oblečení. Nechci před tou návštěvou vypadat jako bubák."
,,Hm, kdo to vlastně je?"
,,Eva mi asi chce dohodit fanouška."
,,Vzpomínáš?" Objal jí zezadu a dal jí pusu do vlasů. ,,Taky mi tě dohodila." 
,,Alfonsi, netul se ke mně." Plácne ho přes ruku.
,,Promiň."
Zara ho odvedla do pokoje. ,,Paruku budu mít kudrnatou, to je jasný."
,,Hm, měj jsme přirozené vlasy."
,,Ty radíš, co s outfitem." Odsekne mu a nasadí si onu paruku.
,,To ti neporadím. Protože ti sluší všechno. Miluji tě."
,,To říká každý chlap, když vidí ženskou županu." Ignoruje ho a hrabe ve skříni.
,,Ty mě taky, já to cítím."
,,Měls to cítit tenkrát, kdy jsme byli spolu. Co když nemiluju tebe, ale ty vzpomínky?"
,,Tys mě pustila, abys mi vynadala?"
,,Já nevím, asi si chci zavzpomínat. Nepopírám, že je mi vedle tebe skvěle, jenže stále panuje ve mně adrenalin. Zmizel jsi a teď jsi zpět."
,,Posloucháš své srdce, nebo Evu?"
,,Své srdce jsem poslechla jenom jednou. Když jsem s tebou chtěla být, teď spoléhám jen na rozum. A svou rádkyní."
,,Eva má svůj život. Už dávno si rozhodujete o svém jenom vy."
,,A kdo mě objímal, když jsem byla na dně? Kdo mě tahal po kinech a kavárnách, ať nemám důvod brečet?"
,,Pro mě to taky nebylo jednoduché. Dokončoval jsem studia a tys potřebovala obrovskou náklonnost."
,,Hm, nezlob se, teď si představ, že bychom se vzali a měli děti, to bys taky vyměnil naše potomstvo za práci a objevil se později, kdy se bude všechno zdát óká?"
,,Hm... Je vidět zmatení, zlato. Čekalas na mě věrně, tak já počkám na tebe."
Zaru trklo: ,,Ven!" Zařve. ,,Až se mi přestaneš vymlouvat, tak se s tebou budu bavit. Sám jsi mi řekl, že bys mi přál jiného muže. Omrknu toho Oscara a uvidím."
,,Oscar Lyons? Ten Brit?"
,,Hm, s Evou se spřátelil." Vede ho do předsíně.
,,Hm, kdyby si na tebe něco dovolil, podám si ho."
Zara Alfonse bez rozloučení ho vyhodila.
Radši si dala záležet na líčení a outfit zvládla dokonale vymyslet sama. 

Eva z práce okamžitě utíkala, protože i ona se chtěla upravit.
Do příchodu Oscara měly hodinu.
,,Zase temná hraběnka, Zaro?" Okomentuje Eva její vizáž. 
,,Cítím se tak." Upraví si límec na roláku.

Oscar se radši nechal odvézt Lucem. Květinku vzal i Evě.
Dorazil přesně na čas, Eva ho okamžitě usadila a začala chystat nápoje, zatímco jsem měl Oskar dát do řeči se Zarou.
,,Budete někdy vystupovat ještě?" Prohlíží si úplný protipól usměvavé hostitelky. ,,Ano, budeme popřístí týden."
,,Proč máte tu kudrnatou paruku? Vy máte hezké vlasy."
,,Jo, ale je to moje image."
,,Dobrá, je všechno v pořádku? Už v té restauraci jste na mě působila hrozně smutně."
,,Není mi zrovna do zpěvu." Mávne rukou.
,,No, tak, nebavte se tady jak politici." Přijde Eva s tácem.
,,A jak se máme bavit?" Odkašle si Zara.
,,No, tak, ségra, můžeš se aspoň usmát? Vypadáš jak vdova."
,,Mě by to potěšilo, ale nechci jí do ničeho nutit." Věnoval té smutné sestře lítostivý pohled.
,,Co takového pána přimělo sem? Do takového maloměsta. Odkud jsi?" Vyzvídá Eva.
,,Jsem v Brightonu, vždycky jsem miloval jižní země, tak jsem se tady přestěhoval." Vezme si sušenku.
,,Co španělky? Líbí se ti?"
,,Mají ve své kráse neskutečnou jiskru. Bez ohledu na to, jestli se smějí, nebo se smutně dívají."
,,To mě těší, díky." Špitne Zara.