16.

1 1 0
                                    

,,Ano, opravdu. Uvidíme se doma, kluci." Podal Oscar Zaře kabelku. 
Odejdou spolu.
,,Je mi líto, že se k tobě kluci chovali takto. Mrzí mě, že tě donutili. I když jsem si nestěžoval."  Poslední větu zašeptal.
,,No, ještě, aby ne." 
,,Opravdu bylo vše proti tvé vůli?" 
,,Ne, ta pusa by mi nevadila. Kdybych nebyla donucená pod nátlakem."
,,Jenže ty vysíláš takové signály, že se bojím. Mám pocit, že na tebe vyvíjím tlak pořád. Chováš se tak."
,,Svůj tlak, co si dávám na sebe, je bohužel za tebe přenášen." Prohlíží si Zara Oscara jako pěknou sochu.
,,Jak aspoň trochu ti ten tlak snížit?"
Zara se zahledí do dáli. ,,To přece není nenormální si přát..."
Ani to nedořekne, protože Oscar se neovládl.
Velmi ho fascinoval její pohled do prázdna.
Chytl jí za hlavu a líbal jí.

Alfons si otevřel láhev tvrdšího nápoje. 
Měl pocit že mu srdce pukne. ,,To, vážně to Zaru tak moc bolelo?" Napil se.
Jenže rozplakal se.
Brečel vteřinu, co vteřinu víc a víc.
,,Kdyby se tady neobjevil ten Anglán, tak možná teď leží vedle mě. "

Zara se polibkům nebránila, dokud neucukla.
,,Zaro, promiň."
,,Neomlouvej se." Hladí ho po rameni.
,,Tak proč jsi mi ucukla?"
Posadili se před kostelem na lavičce. ,,Nevím, prostě jsem ucukla." Hladí ho po tváři.
,,Jedno se musí nechat." Naklonila se. ,,Umíš." Mrkla.
,,To mě těší." Svým nosem pošimrá ten její.
Přitáhne si jí k sobě, seděla na jeho klíně.

Kluci se napili o něco víc a rozhodli se, že se vydají do bytu.
Bloudili tedy po městě.
,,Nevíš, jak to s tím Oscarem dopadlo?" Napadlo Fernanda.
,,Ty, brďo, možná je smutný, protože Zara je protivná jako had." Přemýšlí Lucas.
,,Líbat se asi nebudou. Takové cavyky dělala." Vzpomene si Marco.
,,Kluci! Podívejte se." Zavolá šeptem Fernando, když spatří mladý pár u kostela.
,,Oo," dojme se Marco.
,,Aha, tak ono to jde. Když je sama, tak si ho zmanipuluje." Dodá Fernando.
Kluci radši odešli.
Marco se nadchl a kamarádovi to přál, Lucas radši nereagoval. Ovšem Fernando se cítil pobouřen.
Jakoby záviděl.

,,Velmi mě fascinuješ, Zaro." Řekl jí, když se drželi za ruce vraceli se k Zaře domů.
,,Kamarádi už asi budou doma."
,,Nevím, asi popíjejí. Ještě jednou se ti za ně omlouvám."
,,Mají tě rádi a chtějí, abys byl šťastný."

,,Kde ta Zara je?" Diví se Eva, že byla půlnoc a ještě ani nebyla doma.
,,Vždyť za normálních okolností už spí přes tři hodiny. "
,,Zaro, kdepak jsi?" Volala jí, ovšem nebrala.
,,Třeba jí to trochu potrvá. Možná jí Oscar zdržel. Ať jí chrání."

Lucas si šel zahrát hru na počítači, zatímco Marco a Fernando seděli na balkonu. Fernando kouřil cigarety, zatímco Marco si usrkával čaj.
,,Co když nám ho odloudí?" Potáhne si Fernando.
,,Tak jsme dospělí, stejně se každý zamilujeme a tento byt po nás bude mít třeba nějaká rodinka."
,,Marco, s holkama jsem si užil své. Já seru na vztahy." 
,,Tak my ne. Lucas zůstane asi dítětem furt, ovšem Oscar by mohl už tu lásku získat. A já bych se nějaké hodné dívce nebránil."
Fernando vybuchl do smíchu.
,,Hodné dívky neexistují. Musíš si je umět převychovat, ovšem Zara se prostě nedá."
,,Ty mluvíš, jako kdybys jí dobře znal." Zarazí se Marco.
,,Už odmalička tvrdohlavá." Típne cigaretu.
,,Tak znali jste se, nebo ne?" 

Eva strachem pochoduje po bytě.
Vyvětrá si v pokoji, dívá se z okna a uslyší mlasknutí.
Podívá se dolů a nadchne se. Zara se narozloučenou líbala s Oscarem.
,,Joooo!! Ona si dala šanci." Začala nadšeně tancovat.
Zara se tedy vrátila, snažila se být potichu.
,,Moje ségra si dala konečně šanci?" Objala jí pořádně Eva.
,,Evo, nic si neslibuji."

I Oscar se vrátil domů. Plný endorfinu a konečně měl pocit, že to se Zarou nebude marné.
Kromě Fernanda už ostatní kamarádi spali.
,,Kámo, proč nespíš?" Chytí angličan spolubydlícího, který hledí do prázdna v obýváku."
,,Správný kamarád přece počká."
,,Kdo vymyslel to obklíčení před kulturákem? Vím, že francouzák byl Lucův nápad."
,,Byl jsem to já."
,,A proč? Lucovu myšlenku beru jako žert, jenže vaše realizace byla trapná. To, že poté mě potěšila a učinila šťastného, byl zázrak."
,,Oscare, nechceme, aby ses trápil." Poté si uvědomil. ,,Ona tě udělala šťastného?"
,,Ano," rozzářil se. ,,Třeba si dovolí být znovu šťastná." 
,,Kámo, nebuď naivní. Možná jí jenom chybí mazlení."
,,Fernando, já chápu, žes byl z holek zklamaný, ale ne..."
,,Všechny takové jsou." Skočí mu do řeči.
,,Bež spát! Trochu jsi to přehnal s tím pitím a obklíčením."
,,Tvoje růžové brýle bych chtěl mít."

Podmínky pro lásku Kde žijí příběhy. Začni objevovat