79 kapitola - E

182 16 2
                                    

Vladimír mlčel.

„Podcenil si moji moc"
„Vyber si!"

„Tak ho zabí jestli to dokážeš"cože!?

„Otče!"
„Emily "byla jsem v rozpacích.

„No tak do toho Emily"podívala jsem se na Viktora.Měl kamenej obličej.Bez soucitu bez lítosti.

„Možná na synovi ti nezáleží ale co tvoje dcera"úplně jsem zapomněla že má Vladimír malou dceru.Byla Nikolajevova nevlastní sestra.Viktorův muž dovedl holčičku do místnosti.Jak kdy.Kdy jí dostal.Kdy to stihl.

„Tati?"

„Ona nebo ty"Vladimír musel souhlasit se smrtí.Jako momentální největší mafian musel souhlasit.Jinak by pak po nás šli všichni jeho spojenci.

„To neuděláš"Vladimír už mluvil se strachem.

„Tak sleduj"namířil zbraň na holčičku.

„Viktore!"
„Ne!"vystřelil.Ale vedle.Holčičce to jen lízlo vlásky ale začala brečet.

„Tati já se bojím"

„A teď si klekni!"
„A to hned"
„Neminu dvakrát"Vladimír chvilku váhal ale nakonec si klekl.To byl konec on to věděl a my taky.Todle byla potupa nic horšího pro vládce mafie není.
„Emily je to tvoje"šla jsem k němu.

„Zabiješ mě"
„Před dítětem "

„Ne"nikdy.
„Odveťte to díte pryč a Nikolajeva taky"
„Až podepíše smlouvu tak je oba pušťte"bezeslova je muži odvedli.
„A ty teď odvolej svoje lidi!"
„Asi nechceš aby vykladali o tom s jakou hanbou si zemřel"probodl mě pohledem.Jen zvedl ruku a všichni jeho lidi odešli.

„Mělas pravdu podcenil jsem tě
Emily"

„Nikdy sis se mnou neměl hrát"

„Ale ty se zlobíš"
„No tak byl to dobrý sex"namířila jsem mu pistoli k hlavě.

„Vtipné jak to zkončí"
„Ještě jednou ze rozhlédni "
„Tadle je pozice ve které zemřeš"
„S hambou jako poražený"

„Tak už to neobkecavej"
„Začínám se nudit"chtěla jsem znáčknout spoušt ale ztuhla jsem.Naprosto.Přemohla mě bolest.Ta kterou mí způsobil.
„No tak stříkej"zavřela jsem oči.
„Střílej!"
„Stři"nedořekl to.Ozvala se rána.Otevřela jsem oči a Vladimír ležel na zemi.Nebyla to moje střela.Otočila jsem se na Viktora.

„Promiň už mi lezl krkem"upustila jsem zbraň a oči se mi zalily slzamy.
„Hej je to v pořádku "Viktor mě obejmul.
„Jeď domů a já to tu uklidím"a to jsem takz udělala.Jela jsem domů.Přijela jsem ráno.Otec,Leonardo,Matheo a jejich otec vyšli z domu.

„Emily?"zeptal se Matheo.

„Je konec"
„Je po válce"

Doufám že jste si příběh užili a bavil vás.Budu moc ráda když se podíváte na moje další přiběhy a především na nový který se jmenuje Ze stínů a světel.
Zatím se mějte.

Děti mafie : ZradaKde žijí příběhy. Začni objevovat