„Práce lovce odměn je náročná, ale za nic na světě bych ji nevyměnil."
:John Reeves
„Zažili jsme toho mnoho, mnoho vytrpěli, práce lovce odměn je špinavá a nevděčná záležitost, ale za nic na světě bych ji nevyměnil."
:Leo Reeves
Sektor Kalio.................................................................(Periférie)
Soustava........................................................................NS-150
Planeta......................................................................New Orion
Město..............................................................................Izabel
Kolonie.........................................Nezávislá kolonie Pozemské unie
Rok............................................2455.10.02 (Dle pozemského času)
Očima zapátral. Skoro všechna místa u stolů byla obsazená. U baru uviděl dvě volná místa. Jedna číšnice s útlejším pasem plnila svoji práci s jistou ráznou grácií a nešetřila úsměvy. Nikdo si nevšímal nově příchozího. Ani není třeba, jedním pohledem hned poznali muže, co do hostince chodil celkem pravidelně.
Srovnal si límce kabátu, kapuci si stáhl dozadu a rukou si pročísl černé vlasy. Pomalu vykročil k baru, k jednomu z volných míst. Sedl si mezi muže, jež si hleděli svých drinků a jeho si ani nevšimli. Ale barman ano.
„Johne! Rád tě zase vidím," na moment vytáhl z úst doutník, vyfoukl kouř a doutník pak vrátil mezi rty. „Jak se vede?"
„Normálně jako vždy, Normane."
„Takže mizerně jako vždy," konstatoval Norman.
John přikývl.
„Něco na zlepšení dne?"
Doutník přesunul z pravého koutu na levý. Kouř doutníku ovanul Johnovu tvář. Kouř mu nevadil.
„Jistě. Jedno to kořeněné pivo bych si rád dal."
„Tvé oblíbené, dej mi chvilku."
Vzal jeden skleněný půllitr, co měl připravený vedle výčepu. Do sklenice načepoval kořeněné pivo, pěna je, jak se patřila. Orosenou sklenici podal Johnovi, jenž s díky přijal. Vydatně se napil. Napůl vypitý půllitr položil na pult, levačkou si utřel rty a blaženě vydechl.
„To bodlo! Hele, nato, jaká je tahle kolonie odlehlá, máš to nejlepší kořeněné pivo!"
Norman se napůl zazubil – tou druhou půlkou svíral doutník.
„Ach, díky za kompliment," řekl s horší artikulací, jak rty přidržoval doutník. Naklonil se dopředu aby ho slyšel jenom John. „Mám dobré kontakty za Hranicí."
Spiklenecky mrkl a víc už neřekl. Narovnal se a krátce potáhl z doutníku.
John se zazubil a mrkl na oplátku. Popadl sklenici a rázně dopil pivo. Utřel si rty a spustil:
„Nuže, Normane, kde je můj bratr?"
„Och, Lea najdeš v Zašívárně. Zmínil se, že v Šedé databázi bude hledat nové kontrakty. Moc jich nepřibylo, ale jistě si něco najdete."
