Kapitán Kidd.
Pivo protékalo hrdlem kapitána lodi Antigua, který po dopití udeřil korbelem o dřevěný stůl.
„Táňo! Přines mi ještě korbel zlatého moku, prosím!" zahalasil Kidd hlasitě na barmanku, která za barovým pultem zaujatě čistila sklenici.
Odložila sklenici, a hnědýma očima se krátce zadívala na kapitána. Mimoděk si urovnala bílou košili s výstřihem, u pasu staženou širokou, modrou šerpou, s dlouhými konci.
„Hned, kapitáne!" odpověděla hlasitě.
Úkrokem přistoupila k výčepu, přitom popadla čistý, mosazný korbel a s náklonem jej strčila pod mosazný kohoutek. Popadla páčku a začala čepovat pivo. Přes tvář ji sklouzly dredy, ozdobené dřevěnými korálky. Na levém uchu se zaleskl mosazný kroužek náušnice.
Kapitán přikývl a pohled upřel na protějšího muže s dlouhým plnovous, který měl spletený do mnoha krátkých copů, místy ozdobené stříbrnými kroužky.
„Nuže, Terchu. Proč mi chceš rozmluvit to, co plánuji ve Fonhganu?"
Terch se naklonil a řekl šeptavým hlasem, s hrdelním tónem jeho typického hlasu, se kterým si to s nikým nespletete.
„Protože jsi blázen! Copak nevidíš, že je to léčka! Každý to vidí. Každému smrdí objevené informace o přesunu zásobovací lodi. Ta trasa, kterou za dva dny poletí loď, mi nesedí, i místa, kde zůstanou v normálním vesmíru kvůli vybití výměníků tepla hypermotorů. Jak mě znáš, nejsem moc bystrý, ale tohle dokážu sám prokouknout. Je to past, chlape..." odmlčel se, když k nim přišla barmanka a položila před kapitánem Antigua korbel piva s hustou pěnou na vrchu.
Mrkla na ně a hned odešla. Její vysoké boty s podpatky, tiše klapaly o vrzavou, dřevěnou podlahu.
„Možná, Terchu. Ale ty potraviny potřebujeme. Brzy tu začne lid hladovět, a ta špinavá Marine Fleet blokuje zásobování a odchytává každou podezřelou loď. Musíme riskovat."
„Ty musíš. Ne my. Vždy, když bylo třeba, jsem ti pomohl, i má loď, i má posádka. Pamatuješ na Dorohg?"
„Jistě! Jak bych mohl zapomenout. Tenkrát jsme je spolu pěkně přechcali – tu slavnou Marine!"
Napil se piva a zasmál se, přitom rozmáchle mávl rukou.
Terch se usmál a přikývl.
Pak kapitán Antigua zvážněl.
„A též si pamatuji, že jsi mi zachránil krk, příteli. Na to nezapomenu."
„Jistě, příteli. Jsi vážený muž. Vždy jsem tě podpořil, když bylo třeba, ale tentokrát ne, je mi líto. Je to příliš velký risk, a já nechci ztratit loď a především posádku."
„Rozumím. Má posádka ví, do čeho se jde. Ti, co mě nechtěli následovat na tuhle misi, protože též si myslí, že jeto hazard, jsem se ctí uvolnil ze služby a vždy se mohou po misi vrátit."
Znova se napil piva a uvolněně se opřel na židli. Zamyšleně se zahleděl do korbelu.
Terch promluvil:
„Ten kontradmirál Zechran, je jen malá rybka, navíc ne moc chytrá, ale je plný zášti, jak jsi ho mnohokrát ponížil a přechcal. Kvůli tobě ztrácí na vážnosti, a ztrácí možnost povýšení na viceadmirála a možnost opustit flek, který má přidělen a odcestovat tam, kde je tráva zelenější. Ten chlap udělá vše, aby tě dostal, a jak se zdá, dostal. A to tím, že máš příliš měkké srdce."
