Tři lásky, jedno srdce

3. kapitola - domluva z pohledu Siriuse

Takže, zatímco si Emily ujasňuje svoje city k Blackovi a nadává na profesorku věštění z čísel, my se podíváme jak celou záležitost vidí Sirius.

Sirius

Dneska ráno jsem se probudil celkem pozdě, ani jsem si nestihl dojít na snídani. Rychle jsem na sebe hodil oblečení, nacpal si do brašny učebnice,  vysprintoval z ložnice a připojil se k Jamesovi a Peterovi. Remus se ještě nevrátil z ošetřovny.

Při obraně jsme se nudili, co taky, když jsme neverbální zaklínadla uměli už od čtvrtého ročníku. Přemýšlel jsem, s jakou holkou tady jsem ještě nespal. Většina z nich by dala ruku do ohně, jen za jeden sex. Ale ty časy, kdy jsem míval každý den jinou, už jsou dávno pryč. Bohužel tu jiné nezadané než děvky nejsou. Ale něco mi nesedělo.

A až po chvíli mi došlo co. Vždyť já vlastně celou dobu pozoruju Lily s nějakou černovláskou, jak se snaží jedna druhou neverbálně odzbrojit. A pokud vím, ani s jednou z nich jsem ještě nespal. Ne že bych nechtěl, ale Lily patřila Jamesovi, teda až jí zbalí a té druhé jsem si nějak nikdy moc nevšímal. Ale teď, když jsem si jí pořádně prohlédl jsem si všiml, že je fakt hezká. Ne umělě, ale takovou tou přirozenou krásou, která je mnohem hezčí než falešné řasy a makeup. No, budu na ní muset jít pomalu.

O přestávce jsem si odskočil a byl jsem tak zamyšlený, že ve dveřích do umývárny jsem do někoho vrazil. Mastné vlasy a hákovitý nos, no jasně, Srabus. "Dávej pozor Blacku!" zavrčel na mě výhružně. Já se jen ušklíbl a pokračoval v cestě.

Pomalu jsem se vracel k učebně. Pomalu, protože jsem se rozmýšlel, jestli mojí záhadnou princeznu mám pozvat na rande. Nakonec to asi neudělám. A taky, už jsem viděl Jamese a Petera, jak spolu o něčem povídají. Ještě před zvoněním jsem stihl zjistit, že si James domluvil rande s Evansovou a pak už jsme vešli do třídy. "Ty, Dvanácteráku, jak se jmenuje ta černovláska co cvičila na obraně s Lily?" "Myslím, že Scamanderová, nebo tak nějak," zazněla pro mě naprosto nedostačující odpověď. Ve třídě jsem si sedl vedle mé princezny, teda přes uličku samozřejmě. James si sedl vedle mě a Peter za nás.

Pak jsem se začal předvádět. Nešlo mi o ty blonďaté odbarvené kozy , které na mě koukali jako na svatý obrázek. Šlo mi o tu jedinou, která seděla ve třetí lavici u okna. Nakonec se mi to podařilo a koukali jsme se navzájem do očí. Bylo mi líto přerušit náš oční kontakt, ale musel jsem jí to dát vědět co nejrychleji. Psal jsem na útržek pergamenu, který byl za chvíli skoro modrý, jak jsem na něj psal vzkazy a zase je zavrhoval, škrtal a psal dál. Nakonec tam bylo napsáno: Skleník č.3 před bylinkářstvím, ano? A za to se mi podařilo vmáčknout ještě srdíčko. Pak jsem si hlídal učitelku, a když se otočila, aby něco napsala na tabuli, risknul jsem to a ten papír jí podal. Vyšlo to, vzala si ho. Chvíli na něj zírala, pak vzala brk a napsala odpověď. Hodila mi ho zpět a já v duchu zajásal, když jsem viděl ano napsané jejím rukopisem.

Sice jsme oba dostali ke všem těm úkolům ještě školní trest, ale to mi bylo vzhledem k situaci úplně jedno.