stačilo jen pár minut,
protože něco mezi zemí
a nebem
existuje
neexistuje
záhada příhody,
ale naše není,
protože nás dělí jen kroky
né slova,
vítr nefouká a srdce bolí
jen když mrzne,
zlato, protože tohle není
ničí pohřeb,
jen trošku jiný
pojetí života,
jiný prokletí,
protože naše boty maj
ve výloze vedle sebe
a tohle je jako to prázdno
v tom sklepě
a drahý hedvábí,
který zlevnily na stovku,
nám nestojí za ty slzy.
noci jako tato,
do deseti večera zhulení
a pak najednou tma a klid,
neznáme jinej způsob
a něco mezi nebem a zemí,
existuje,
neexistuje,
koho to vlastně zajímá,
tohle není pohádka,
my nehrajem šachy
a schovaváme se před světem
do kapuci
jako zbabělí,
jako lidi, co nevěří na
zemi a nebe,
protože nostalgická recese
není zbavení se cesty k tobě
a ty kroky se zužujou,
když se díváš nazpátek
a tohle není pohádka,
tohle není pohádka,
protože ta
neexistuje
existuje,
záhada příhody,
ale není naše,
protože to nejsme my,
jen něco mezi nebem a zemí,
stačilo by jen pár minut
a my byli jiní
a ty kapucy na bundách by
ztratily význam,
tak odpusť, že řešim čas.
zítra by bylo pozdě.
//26.10.24
