neumím mluvit v morseovce,
tak promiň, že nerozumím tvým zvykům,
že se koupu ve vlastních slzách
a tak nějak nedokážu odhadnout
realitu
a fakt, že jsme skončili
už dávno.
jsem asi jen trochu pomalejší,
což není omluva,
ale navíc z toho nevylovim peníze,
moje kapsy jsou bezedný
a jak se dostat na Střekov,
to nevím,
tak to asi necháme stranou,
zítra je taky den.
nostalgie je maska mý smrti
a poslední dech se jen tak neutrácí,
je to trochu dojemný
a taky trochu ohraný,
ale stejně se naše cesty nekříží
přes sebe,
tak už to asi nemá cenu luštit,
život je takovej jakej je
a to stačí.
i když tobě asi ne.
což už není moje pointa,
takže to jde trochu mimo
mě,
ale slova nemaj váhu,
když je nevážíš
a já teď fakt nemám náladu.
prostě carpe diem.
//15.11.24
