10

7 0 0
                                    

Pov Hobi.

,,viděl jsi včerejší zprávy?" Podíval jsem se na Jungkooka. ,,ne.. dobře víš že na tohle nekoukám. Něco zajímavého?" Zívl si. ,,Hmm autonehoda prej hodně zlý." Odvětil jsem.

,,fakt? A kdo seděl v autě nevíš?" Mírně jsem zavrtěl hlavou. ,,ještě ne ale budou odpolední zprávy. Tak se pojď dívat." Mírně kývl a sedl si ke mě na gauč.

,,dobré dopoledne, autonehoda si neodnesla žádnou oběť ale dva muži jsou v nemocnici.. jeden je těžce zraněný, podle informací by se mělo jednat o zasnoubení pár. Kim Taehyung vyvázl jen s modřinami a zlomenou nohou, bohužel jeho snoubenec je v kritickém stavu.. je malá šance že přežije... To byli dopolední zprávy."

Zaskočeně jsem se zadíval na Kookieho.. který ihned vstal. ,,kam jdeš?" Zařval jsem. ,,musím tam!" Vzal si klíčky. ,,budu řídit já!" On mi klíče hodil.

V nemocnici:

,, dobrý den měli by tu být Kim Taehyung a Park Jimin." Ona se na mě podívala a hnusně mě poslala do piči.
,,támhle je!" Ukázal na Yoongiho který je Taeho. Rychle jsme tam přiběhli. ,,viděli jsme zprávy.. tak jsme přišli.. jak je na tom Jimin!?" Začal hned Jk a Tae mu věnoval jen znechucení obličej.

,,kdyby jste zvedali telefon nic by se nestalo! Kvůli vám může umřít!" Zařval na nás zničeho nic Tae.
,,co?" Zeptal jsem se ho nechápavě.
,,jeli jsme za vámi! Protože si Jimin vzpomněl že máte chatu! Kdyby jste zvedali kurva ten telefon byl by v pohodě!!! Pokud umře nikdy vám to neodpustim!!! nikdy! Teď vypadněte! Nechci vidět ani jednoho z vás!" Zařval... Nechápu ani jednu věc co řekl..

Jungkook odešel a já se opět podíval na Taeho. ,,my jsme v druhém autě neseděli Tae.. nemůžeš říct že je to kvůli nám když jsme v tom autě neseděli! Hnusíš se mi Tae!" To bylo poslední co jsem řekl a běžel najít Jk.

,,Kookie!" Zařval jsem ale nic. Běžel jsem dlouhou chodbou až ke dveřím. Pomalu jsem je otevřel a viděl Kookieho stát u zrcadla. ,,Kookie.. nemysli na to co řekl... Neví co říká, za nic nemůžeš.." odsekl jsem.

,, můžu.. či nápad byl jet na tu chatu? Můj! Či nápad byl vypnout si mobili? MŮJ!! Hoseoku můžu za to.." pípl a zhroutil se. Klekl jsem si k němu. ,,klid.. Jiminovi jsi neublížil.. nebyla tvoje chyba že měli autonehodu.. ty za nic nemůžeš.." snažil jsem se ho uklidnit ale vůbec mi to nešlo.

,,musíš se uklidnit.. notak nadechni se.." pokud nezačne dýchat začnu panikařit... ,,to je ono.. jen se zhluboka nadechni.." když jsem si byl jistý že mi tu neomdlí pomalu jsem s ním šel na chodbu. Posadil jsem ho blíže k recepční. ,,může se někdo podívat na mého bratra?" Opět ta samá Pica se na mě jen podívala a vrátila zpět zrak do papírů.. tohle ne.

,,HEJ! Doprdele když s vámi mluvím čumte na mě a poslouchejte mě! Můj bratr potřebuje něco na uklidnění! Tak kurva pracujte nebo zařídím že tu skončíte rozumíte mi!?" Zařval jsem na ní. Ona se na mě vyděšeně podívala. Vzala telefon a někomu volala.

,,vás bratr bude v pořádku.. jen dnes si ho tu necháme vypadá že je hodně vyčerpání.. zítra si pro něj můžete přijet." Usmál se a já přikývl.. fajn jsem tu sám.. co jiného bych si taky mohl přát že? ,,je v pohodě?" Pípl někdo vedle mě.. ale mě bylo jasný komu ten hlas patří Tae.

,,Hmm.. jen si ho tu do zítra nechají." Proč mu to vlastně říkám? ,,co se stalo?" Já se na něj unaveně podíval. ,,na záchodech dostal hysterický záchvat po tom cos nám řekl těch pár hnusných slov.. hele já radši pojedu.. jsem unavený a hlavně potřebuju jet pro věci a klíče.. takže se asi měj.." usmál jsem se a chtěl odejít jenže on mě zastavil. Podal mi klíče a řekl ať dnes u něj přespím..

Chtěl jsem jít konečně do auta jenže někdo mě opět zastavil. ,,odvezu tě.."
Usmál se neměl jsem náladu protestovat dál jsem mu klíče a sedl si na sedadlo spolujezdce.

Když mě vzbudil s tím že už jsme tady pomalu jsem z auta vystoupil a šel k hlavním dveřím. Ani jsem nějak nepostřehl že Yoongi jde semnou a prostě jsem šel dál. ,,jedl jsi něco?" Zeptá se hned co vyjdeme do utra domu. ,,ne." Sundal jsem si bundu a šel do obýváku kde jsem si lehl na gauč a hned usl.

Pov Tae.

,,pane Kime kam máte zase namířeno?" Já se na ni podíval.
,, můžete mě prosím odvést k.." ona se usmála. ,, samozřejmě. Myslím že pan Jeon bude rád když se mu omluvite." Já se na ni nechápavě díval. ,,jak to víte?" Ona si povzdechla. ,,byl jste slyšet přes půl chodby." Mírně na mě mrkla.

Dovezla mě až k němu a nechala mě tu. ,,Kookie?" Zašeptal jsem. On se na mě podíval. ,,Hmm?"
,,promiň.. nechtěl jsem to říct.. nemůžete za to jen jsem byl naštvaný.. a bojím se." On si sedl. ,,je normální že se bojíš však je to člověk kterého miluješ.. neboj Jimin se s toho dostane. A svatba bude.. možná déle než jste chtěli.." usmál se.

,,tvá kniha.." on mě zastavil. ,,nebudu ji psát.. vlastně ze začátku jsem chtěl.. jak se říká pomstít ale pak jsem si uvědomil že jsi nic vlastně špatného neudělal.. řekl jsi ano člověku kterého miluješ a to není nic špatného.. už se na tebe nezlobím nemám ani důvod.."
Odvětil a já na něj nevěřícně hleděl.

_________________

Po dlouhé době
Opět kapitola 🤯
Snad se líbí!!!
Budu ráda za názor 🤍💜

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: 5 days ago ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

ceramics teacher / Vkook - texting Kde žijí příběhy. Začni objevovat