Procházela jsem po bílím mostě a rozhlížela jsem se kolem sebe
"Izabell„ otočila jsem se za hlasem za mnou
"Ahoj„ pozdravila jsem ženu stojící přede mnou
"Právě tě našel Jakub když šel k tobě na návštěvu„
Zamrzla jsem
"Jak to vzláda?„ zeptala jsem se neznámé ženy v bílých šatech
"Ne dobře složil se na zem a volal hned záchranku nezvedá to moc dobře„ jemně se na mě usmála
"Myslíš že to bylo dobrý rozhodnutí?„
"Já si nemyslím nic já chodím duším říkat co se děje po jejich smrti ale myslím že to nebyl dobrej nápad tvoji kamarádi to nebudou mít jednoduchý„ koukala mi do očí
"Já už jsem tam být nemohla„
"Já vím„ pohladila mi rameno
"Zavedu tě za ostatníma jestli chceš„
"Já nevím jestli jsem udělala dobře...„
"Chceš se vrátit spátky?„
"Ne to ne... Ale mrzí mě že jsem je takhle opustila„
"Můžeš se jít ještě rozloučit nebudeš na živu ale uviděj tě„
"Já... Myslíš že to je dobrý nápad? Neublížej mi„
"Drahoušku tobě už neublížej ty už na zemi nejseš ty už patříš sem uvidí tě ten za kterým tě pošlu za kým by si chtěla jít„
"Já Vlastě nevím...„
"To je v pořádku nemusíš tam chodit„
"Já... můžu za Jakubem?.„
"Seš si jistá budeš tam jenom na chvíli„
"Jo prosím„
"Tak pojď„ rozešla se
Následovala jsem ji
"Budeš tam na dvacet minut„ usmála se na mě
"Děkuju„
Zavřela jsem oči a objevila jsem se u něj v obýváku
Seděl na pohovce a v ruce měl tvrdej alkohol
Koukala jsem se na něj z dálky
Bála jsem se jít blíž
"Kubo...„ řekla jsem polonahlas
Zavřel oči ale nezvedl se a znova se napil
Šla jsem o kousek blíž
"Neměl bys pít„ otočil hlavu na mě a koukal na mě
"Nejseš skutečná co„
Prošla jsem stolem a sedla jsem si před něj
"Jsem tady abych se s tebou rozložila pak už tady nebudu nikdy.„
"Už blouzním„ uchetl a znova se napil
"Jakube mám dvacet minut pak zmizim„ spátky se na mě podíval
"Kde teď seš„
"Moje tělo je někdo neznámo mezi ostatníma dušema ale moje mysl je teď tady s tebou, nejsem skutečná už bejt ani nemůžu ale vidíš mě protože jsem to chtěla„
Natáhl ke mě ruku ale ta prošla mnou
"Nemůžeš se mě dotýkat nejsem skutečná”
"Jak...„
"Nejsem tady na to abych ti to tady vyprávěla ale jsem tady abych se s tebou rozloučila„
Byl Sticha a koukal na mě
"Můžu tě o něco poprosit?„ zeptala jsem se ho
"Jo..„
"Nepij„
"Jde to i jinak a to nepočítám drogy a jiný návykový látky„
"Nejde to odešli ste oba dva co tady mám dělat?...„
Zavřela jsem oči a koukla jsem se dolů
"Já vím ale nemůžeš se trápit kvůli věcem který už nejdou vzít spátky„
"Je ještě možnost že se vrátíš?„ koukal na mě se slzama v očích
"Už ne Kubo už je pozdě ztratila jsem moc krve„
Moje tělo začalo ztrácet barvu
"Za chvíli budu muset jít„ nevěřícně se na mě koukal
"Víš že jsem tě měl rád?„ pousmála jsem se na něj
"Vím neboj budu si to pamatovat„
Neměla jsem skoro žádnou barvu a moje tělo mě táhlo pryč
"Já... uvidím tě někdy?.„
"Už ne ale když si budeš přát možná ti někdy vkročim do snu a bude tě sledovat„ usmála jsem se na něj
"Už musím měj se Kubo„
"Ahoj Izi„
Zavřela jsem oči a moje tělo se objevilo spátky nahoře
"Dobrý?„ zeptal se mě známý ženský hlas
"Děkuju moc„ usmála jsem se na ni
"Tak pojď zavedu tě za ostatníma„ usmála se a rozešla se dopředu
"Prosím„ vešla jsem do nějaké místnosti
Bylo tady strašně moc lidi a nějaké tváře jsem i rozpoznávala
*Ahoj Izi„ ozval se hlas za mnou kterej jsem moc dobře znala otočila jsem se za ním
"Ahoj Domi„
______________________________________
Takže ahoj lidičky ani nevim proč tuto kapitolu píšu ale měla jsem potřebu to jsem napsat, držte se ty co Ztratili ty nejbližší lidi kolem sebe jako já, prosím nedělej tu stejnou chybu jako tady udělal Jakub ponořil se do alkoholu není to cesta od bolesti ven prosím nedělejte to ❤️🩹
Stay strong
ČTEŠ
Všechno je moje chyba/Cz rap
Фэнтези(rychlí kluci a Milon+) Izabella která se svým bratrem přestěhuje do Brna za klukama na byt kvůli její psychice a problémům. Tam se ale všechno zvrtne a možná se do někoho i zamiluje ale neví jestli to byl dobrý nápad Život ji už do mala hází klacky...
