Všechno je moje chyba/Cz rap

15

Probouzím se ne po kvalitním spánku a z blbou náladou

Koukla jsem se na hodiny 7:21 super tak to bych už mohla vstát a stejně vim že už neusnu

Pomalu jsem vstala z postele a zamířila si to do koupelny kde jsem se osprchovala udělala higienu a šla do kuchyně ale když jsem vešla do chodby jak kdyby přestala dejchta

Seděl tam a snídal vypadal tak šťastně…

A ty seš divíš? Podle mě si myslí že se tě zbavil

Chtěla jsem nějak nenápadně se otočit aby si mě nevšiml a co nejrychleji vypadnout

"Izi seš to ty!?„ super tak to mi nevyšlo co mám teď dělat? Úplně jsem ztuhla na místě

"Izi„ a sáhl mi ze zadu na rameno bylo mi to tak nepříjemný že ani nevim proč začala jsem  brečet

"Nech mě bejt prosím„on rychle svoji ruki dal přič a já rychle odešla  do koupelny sedla jsem si na zem a opřela se o vanu hlavně dejchej

Hlavně dejchej pomalu při tyhle větě se mi vybavila vzpomínka

Flashback

"Ty si taková malá děvka Izabello neměla si tady vůbec bejt nikdy sme tě z mámou nechtěli ty malej fakane!„ dal mi pěstí až jsem spadla na a další a další skoro jsem neviděla měla jsem zamlženo jenom jsem slyšela řev a zabouchnoutí hlavních dveří. Popalu jsem se zvedla ze země a vydala se do koupelny, lehla jsem si na zem do klubíčka a začala jsem vzlykat všechno mě bolelo až jsem uviděla žiletku na umyvade natáhla jsem se pro ní a na každý straně se dvakrát řízla teď jsem neměla co ztratit a když už chcípnu tak aspoň vyhovím rodičům a ukončim jim trápení. Začala krev téct všude o kolo a na moje nohy nebyla jsem schopná ničeho moje tělo jako kdyby těžklo a já neměla sílu nic udělat začalo se mi blbě dejchat vyděla jsem najednou rozmazaně myslela jsem si že to vážně vyšlo ale ne. Ve dveří stoupil Sofian a klekl si ke mě skoro jsem ho neslyšela"Izabello kurva dejchej musíš se uklidnit„ pořád jsem brečela skoro nedejchala krev už mi tolik netekla "Izi teď budeš dejcht se mnou hlavne dejchej pomalu musíš se uklidnit„ a při tom mě hladil po vlasech a utiral mi stékající slzy snažila jsem se dejchat pomalu jak mi řekl a vážně to zabralo byla jsem klidnější ale pořád jsem brečela. Všechno kolem mě bylo pořád rozmazaný ale už bralo ostřejší rysy, sofian mě obejmul a já  tam jen nehybně ležela a nic nedělala nemohla jsem nic

Konec

Zase se mi ta vzpomínka vybalila nejradši bych na tuhle noc zapomněla proto jsem začala ještě víc brečet a začala hledat co jediného než tu žiletku kterou tady mám někde zchovanou našla jsem ji úplně na stejným místě jako minule ještě neumitou…

Zase jsem to udělala jsem troska zase tady sedím a koukám na dveře před sebou a snažím se na nic nemyslet ale moje mysl mi to nedovolí a začne opět myslet na vzpomínky už to nedávám

Lehla jsem si na zem jako jsem to udělá před 3mi roky a přemýšlela mám pocit že jsem možná i usnula protože jsem viděla černo a nebo že by?
____________________________
Pardno za chyby❤️