Tajemství prokletého domu

3. Zvláštní Noc

3:15
Vzbudila jsem se a koukla jsem se na budíček. Bylo 3:15, ani nevím co mě pořádně probudilo. Když jsem se ale probudila měla jsem fakt hodně divný pocit. Nevím ale myslím si že mě někdo sleduje. Já fakt nevím. Sem fakticky paranoidní.
Pak už jsem neusla. Rozsvítila jsem si stolní lampičku kterou jsem měla u postele a vzala jsem si knížku. Četla jsem detektivku. Miluji detektivky. Otevřela jsem knížku tam kde jsem skončila a začala si potichu číst.
Jak jsem tak četla spozorovala jsem pohyb. Byl rychlý ale byl to pohyb. Položila jsem si knížku na klín a rozhlédla se po pokoji. Nic. Bylo to fakt divný.
„Hihi já sem se asi zbláznila." řekla jsem si pro sebe. Zase jsem si zvedla knížku před oči ale nečetla jsem jí. Koukala jsem se skrz knížku a pozorovala jsem to co mi údajně mělo běhat po pokoji.
Nic se nedělo a tak jsem si řekla že asi půjdu spát. I když jsem nemohla usnout tak se o to pokusím. Budíček ukazuje 4:00 hodiny. Tak zkusím usnout a když se mi nepodaří usnout tak se kouknu na nějakej film na laptopu. Zhasla jsem stolní lampičku a uvelebila jsem se ve své posteli. Přikrývku jsem si přetáhla přes hlavu a snažila jsem se usnout.
Usnout se mi nepodařilo ale chtělo se mi na záchod. Otráveně jsem vylezla z pod peřiny a otočila jsem se tak abych dosáhla na zem. Položila jsem jednu nohu na zem a nahmatala jsem bačkoru pak jsem dala na zem i tu druhou nohu a nasadila jsem si bačkoru. Když jsem byla oběma nohama na zemi a zvedla jsem se z postele,něco mě chytlo za nohu. Lekla jsem se a začala křičet z plných plic. Pak jsem asi omdlela,protože když jsem se probudila ,ležela jsem na posteli a na budíčku bylo 9:47.

Na snídani jsem přišla jako poslední a zbyl na mě poslední párek. Rodiče odjeli do práce a Tom zůstal semnou doma. Rodiče nám nechali na ledničce vzkaz :
Odjeli jsme s tatínkem brzo protože máme nějaké vyřizování ve městě, snad to tu zvládnete a nepozabijete se tu.
Pac a pusu M+T 😘

Tom seděl v obýváku a koukal se na televizi.
„Čau ségra." zakřičel na mě Tom do kuchyně. „Čau."
Odpověděla jsem mu.

Šla jsem do svého pokoje. Pomalu jsem vystupovala schody, když v tom mi napsala Chris (moje nejlepší kamarádka.)
+Chris
-Já

+Nenapsala si mi, jakto? ;(

- Promiň, neměla jsem čas. :)

+Tak na svojí kámošku si udělat čas můžeš. None? :D

- Jasně, sorka. Hele máš ještě tu tabulku na ty duchy? OUIJU?

+ Proč :D chceš si jednoho vyvolat? Jo mám. Ale budeme vyvolávat spolu, ju?

- Jo jasně. Kdy přijedeš?

+třeba dneska a přespím u tebe. Nevadí to?

- Ne nevadí. Ok budu čekat a těším se.

Takže Chris dneska přijede. Musím si uklidit pokoj a napsat mamce že přijde Chris.
Do oběda zbývají 2 hodiny takže mezitím budu uklízet.

Crrrrrr..... Crrrrrr... „Už jdu..!" Crrrrrr
„Joo.. Už jdu tak počkej." Mezitím od oběda uběhly 3 hodiny a taky začalo pršet. Ale ne pršet jako pršet. Myslím pršet jako kroupy, liják a bouřka v jednom. Rodiče ještě nebyli doma a vzhledem k tomu že je takovýhle počasí tak asi domu nepřijdou.
Šla jsem otevřít vchodové dveře a tam stála promočená Chris. Krátké zrzavé vlasy se jí lepili na obličej a oblečení jakbysmet.
„To si nemůžeš příště pospíšit?" řekla pobaveným hlasem a vešla dovnitř. Ona ještě nebyla v našem novém domě takže se tu porozhlédla. Měla na sobě velký batoh a kufr. Kufr měla zabalený v igelitovém pytli aby se nenamočil a batoh taky.
„Jaká byla cesta." zeptala jsem se jí a začala ji sundavat batoh a mokrou bundu.
„Ale jo šlo to. Jen to počasí. Nejdřív je vedro k padnutí a když přijedeme k vašemu okruhu tak začne pršet a padat kroupy. No je tohle normální léto?" zavrtěla jsem hlavou že ne a dál jí slíkala z mokrých věcí. Pak jsem jí ukázala kde máme koupelnu a ona se šla hned převlíct do suchého.

Bylo 19:31 rodiče nikde a venku furt ještě pršelo.
Chris seděla na mojí posteli a vybalovala si věci. Zjistila jsem že Chris tu bude týden, její rodiče o tom věděli a řekli ať je tu v pohodě a pak prej odletěli na Kanáry. Moji rodiče přijedou za tři dny. Něco je prej zdrží tak ať se nebojíme. A když nám dojde jídlo nebo jiné potřebné věci př (prášek do praní, pití, toaletní potřeby) tak máme říct naší sousedce a ona nám to nakoupí. Sami prej do města nemůžeme.