Tajemství prokletého domu

5. Sklep

Týden jsem měla jednu a tu samou noční můru. Zdálo se mi o tom že jsem v nějaké místnosti u nás v domě vůbec jsem si nemohla vybavit jak jsem se tam dostala, prostě jsem byla nejspíš v nějakém sklepení. Bylo tam chladno a nemělo to žádná okna. Chvíli jsem se tam tak rozhlížela když mi něco rychle proběhlo za zádama. Bylo to rychlé Cupitání malých nožiček ale zároveň to nebylo skoro slyšet. Prudce jsem se otočila nikde nikdo jen staré harampádí. Chtěla jsem se otočit zpátky ale můj šestej smysl mi řekl ať to nedělám. Můj šestej smysl mi řekl ať se neotáčím že tam něco je. Pootočila jsem hlavu o 90 ° a koutkem oka jsem uviděla OKO veliké OKO které na mě koukalo, dál jsem se nehodlala otáčet. Stále ještě jsem měla pootočnou hlavu. Na chvíli jsem zavřela oči abych se ujistila jestli se mi to jenom nezdá. Když jsem zase otevřela oči to oko co na mě koukalo z boku bylo přímo předemnou. Chtěla jsem začít křičet jenže to nešlo. Byla to malá holčička ve věku 9 let s šedivými roztrhanými šatičkami seděla přímo předemnou a koukala se na mě skrz kolena kde měla položenou hlavu.
Měla černé vlasy které ji sahaly až na zem. Na nohách měla punčochy také roztrhané. A v pravé ruce svírala panenku. Jedno oko ji chybělo stejně jako té holčičce.
(H= holčička M= Amanda)

H: Zachráníš nás?
Promluvila na mě
M: Vás je tu víc?

H: Zachráníš nás?
Zeptala se znovu.
M: V čem vás mám zachránit když o vás nic nevím. Nevím kdo jste nevím proč po mě chcete něco co je nesplnitelné.

H: Já ti to tedy řeknu ale slib mi že nám pak pomůžeš jinak tě bude čekat stejný osud jako postihl nás. (ďábelský smích)
M: fajn povídej

H: slib nám to, my potřebujeme osvobodit. Už jsme tu víc než 15 let. A nikdo se neodvážil se sem nastěhovat když se tu stala vražda.

Byla jsem překvapená že ta malá holka mluví tak s klidem.. Já sem teda byla hodně hodně vystrašená

H= jmenuji se Amélie je mi 9 let
      Mýmu bráchovi Mattovi je 15 let
A mamka s taťkou jsou nejstarší ale to není podstatný.

Byla na jsem z toho fakt vedle.. Nevím vůbec jestli se mi to jen zdá nebo je to moje fantazie nebo je to realita.

H= před 15 lety jsme si postavili tenhle domeček. Začali jsme tu bydlet a po nějaký době se naproti nastěhoval nějaký muž s rodinou. Měli psa. Byla to pohodová rodina klidná a hodná, vždycky když jsem k nim přišla rádi mě uvítali a pohostili mě. Matta taky. Jenže jednou skoro k večeru bylo šero všude byla mlha a nedalo se tu chodit  se u sousedů naproti něco stalo ten chlápek začal křičet na svoji matku že to ona může za to že ten pes utekl. My osobně jsem toho chlápka neměli moc rádi on vždycky když k nám přišel choval se jako kdyby mu to tady patřilo. V ten podvečer přišel k nám domů s nožem v ruce a začal tady řvát že nás zabije nikdo neví co to do něj tenkrát vjelo. Byl to blázen, Mamka v kuchyni vařila večeři když k nám ten maniak přišel a začal nám vyhrožovat smrtí. Já s Mettem jsem byla v pokoji a hráli jsme si počítačové hry když jsme pak u slyšeli mamky křik a mužský hlas jak říká drž hubu nikdo tě neslyší. Brácha nezaváhal ani vteřinu a volal na policii a sanitku. Všechno jim řekl a zavěsil pak jsme oba dva se běhali do kuchyně kde už mamka ležela rozřezaná na kusy. Mett se rozběh k máminu tělu a snažil se zastavit krvácení já jsme neměla slov a jenom jsem stala na místě a brečela jsem. Ten pohled byl opravdu hrozný vidět svoji matku v kaluži krve. Taťku zabil hned jak přijel domů z práce  a nás si nechal nakonec nejdřív zabil bráchu a já se na to musela koukat a poté zabil i mě.

Rozbrečela jsem se, a to mě taky probudilo. Chris právě přišla z koupelny. Ručník měla omotaný okolo poprsí a šla ke mě. Hned jak si všimla že brečím, obejmula mě.
„Am? Co se stalo.” zeptla se mě Chris. Když jsem se konečně uklidnila tak jsem jí začala popisovat ten sen.