Tajemství prokletého domu

4. Jako Pravý

S Chris jsme usly někdy po třetí, protože jsme si musely všechno říct. Dlouho jsme se neviděli a taky jsme museli všechno probrat (znáte to, ty naše holčičí debaty).
Chris usla na mojí posteli a já usla vedle ní.
Noc byla v klidu. Já jsem spala jsem celou noc a Chris taky.

Rozhovor
+ Chris
- Já

+ Konečně si vzhůru, nechtěla jsem tě budit. V noci se mi něco stalo.

Byla jsem překvapená. Neznělo to jako že by si dělala srandu. Ona si jí ze mě dělala často, ale teď? Teď to bylo nejspíš vážný.

- Povídej. Co se stalo?

+ Oni mě tu nechtějí.

- Kdo tě tu nechce?

+ Oni. Řekli mi to včera v noci když si spala.
- Ale kdo tě tu nechce.

Řekla jsem už dost nahlas aby věděla že už mě nebaví hrát si na to že to chápu. Taky mi docházela trpělivost.

+ Ti.... Ti..

- Kdo ti.

+ Ti co tu s váma bydlí.

To poslední slovo řekla se smutkem v hlase.

- Cože? Nedělej si ze mě srandu. Není to vtipný.

Řekla jsem jí vystrašeným hlasem.

+ Tohle není vtip. Koukej.

A ukázala mi kotník kde měla vypálený otisk ruky.
Dotkla jsem se místa kde měla jakoby dlaň. Zaúpěla bolestí.

+ Hele radši pojedu domů. Řekli mi že jestli neodjedu hned, skončím jako ti lidé co tu byli předtím.

- To snad nemyslíš vážně. To se ti něco zdálo. Snad tomu nevěříš.

Ukápla mi slza a rozprskla se mi na dlani. Chris si přisedla ke mě na postel a objala mě.

- A co ta tabulka?! Chtěla si to zkusit semnou.

+ Tabulku ti tu nechám. Ale až skončíš tak jí neznič, prosím 🙏.

Usmála se na mě a já v jejích očích něco zahlédla. Ona měla černý oči? Cože? Jako fakt? Ona má celý černý oči. Panebože.

- Chris si v pohodě? Máš nějaký divný oči.

+ Já? Já jsem úplně v pohodě.

Řekla mi ale hlubokým hlasem. Ten nebyl její.
Co to s ní je?

- Chris, ale tvoje oči. Jsou celý černý.

Ona se na mě podívala, usmála se. Pak se začala smát jako posedlá a pak už mám tmu.

Crrrrrr,.... Crrrrrr.... „Vypněte někdo ten ztracený budík." Zavrčela Chris do polštáře. To už jsem se probudila. Tohle byl jenom sen? Podívala jsem se na levou stranu postele a Chris ještě spala. Zmáčkla jsem budík a tím jsem ho vypla. Odhrnula jsem Chrisiiny nohy, respektive kotníky a hledala tu ruku, kterou měla ve snu. Nikde nic. Vydechla jsem úlevou a tím jsem probudila Chris. „Co tu tak funíš." Zeptala se mě pobaveným hlasem. „Ale nic." a objala jsem jí.