Princ ledového království

Sledováni

Několik desítek metrů nad městem:

Loki skákal ze střechy jedné špinavé budovy na druhou, sledovat tu dodávku v takovém provozu bylo děsivě těžké. Jen za tu chvíli co je sleduje, viděl 2 dopravní nehody a ostatní Mittgarďané se asi snažili o další. Všichni dělali tolik otravného hluku, že z toho Lokiho začala bolet hlava. Nechápal, jak tu můžou vydržet, Jotunheym byl tak tichý a klidný. Tohle místo bylo hrozné, špinavé páchnoucí uličky přiléhali přeplněné hlomozící cestě. Vzduch tu byl těžký a otrávený, Co to tu ti Mittgarďané provedli. Pomyslel si Loki, celé tohle místo děsně smrdělo, on jakožto syn valkýry měl smysly ostřejší než kdejaký pes, obzvlášť co se týče čichu, viděl tu několik psů, bylo mu jich líto, oni to museli snášet celý život. Všiml si, jak najednou dodávka odbočila k veliké budově s velkým červeným krýžem na šedivé fasádě a pod tím bylo Mittdardským písmem: NEMOCNICE. Na první pohled bylo jasné, že budova pamatuje lepší časy, ale je dobře udržovaná. Seskočil do jedné postranní uličky a sledoval, jak si Thora převzali nějací muži v modrých šatech. Trochu zavětřil, Thorův smrad byl jiný než na Jotunheymu, ta budova smrděla dezinfekcí tak potom přebyla vše co by mohl ucítit, ta trojice šla za nimi, okorát ta brunetka se otočila, tak se skrčil, a když se vydala za ostatními, zase se narovnal. Už chtěl jít za ním, když si uvědomil, co má na sobě, tak se postavil kousek hlouběji do temného všeobjímajícího stínu, rozhlédl se kolem. Jedině co viděl, byly špinavé a místy plesnivé cihly okolních domů a rezavé požární žebříky. Soustředil se a jeho stříbrno-zeleno-černá zbroj se změnila na černé džíny zelené tričko s krátkým rukávem a černý kabát skoro až na zem, četné dýky a různé čepele musel schovat do něj, boty nechal tak jak byly, vypadaly celkem normálně. Jedinou dýku co si nechal tam, kde byla, byla ona v pouzdře za opaskem. Vyšel z uličky a chtěl se vydat za ním, když si všiml, že ti co nejsou zranění chodí velkým vchodem v předu. Pro tentokrát odhlédne situaci a zjistí, co se s tím blbcem vlastně stalo. Zahalil se kouzlem nepovšimnutí a vstoupil do budovy.

Dodávka:

Darcy měla žaludek až v krku. Jane a Selvig seděli vzadu u toho chlápka, co Jane srazila, řítili se zacpanými cestami, vůbec se nedokázala soustředit, pořad měla pocit, že je někdo sleduje. Bylo to, jako když lovec honí svoji kořist, problém byl v tom, že ona byla ta kořist. V poslední chvíli se vyhnula 2 nehodám. Zastavili na červenou, podívala se dozadu Jane jako obvykle vyšilovala a Selvig dělal, že nic. Otočila se zpátky a v okně nehoře zachytila pohyb. Myslela, že se jí to zdá, ale ne, ani ne za okamžik viděla stín, jak přeskočil na druhou střechu. "Emm...Jane tamhle..." "Teď ne Darcy!" Utnula ji Jane. Tak teda zmlkla. Za chvilku zastavili u nemocnice, kde se toho chlápka ujali doktoři. Museli jít za nimi. Zase ten pocit, otočila se a byl tam stín, ale ten, jak se objevil, tak i zmizel, tak se otočila a s tím, že se jí to zdálo, se vydala za ostatními.

Další kapitola, snad se bude líbit.