Ledový vítr do nich opřel a zaryl ledové ostří chladu hluboko do jejich těl a do tváří jim hodil trochu sněhu. V noci tu naštěstí nesněžilo a tak starší sníh stačil zmrznout na klouzavý led, sice to klouzal, ale alespoň se nebořili do závějí. Celou cestu ve všech narůstaly úzkostné pocity, ve všech až na Thora, ten se chvěl vzrušením z nadcházejícího boje a div neslintal, když dorazili k obrovské bráně z tmavého kovu, který na několika místech pokrývala jinovatka. Celá pětice hrdinů skoro spadla čelist, čekali, že domov ledových obrů bude velký, ale tohle přesahovalo všechny jejich fantazie. Thor se zhludoka nedechl a zbouchal na bránu.
Laufey seděl na svém trůně a vzpomínal. Mysl se mu rozběhla až ke skonu jeho milované a zachvátila ho vlna smutku, tupá bolest se opět ozvala, od toho dne se ani trochu nezmenšila jen se k ní přidal vztek a nenávist. Jediné co ho těšilo, byl jeho syn. Vyrostl do podoby své matky. Pokaždé když se na něj podíval, viděl Arii. Byl ji děsivě podobný i povahou, nezkrotná touha prozkoumávat další vzdálená místa, která ho už od dětství dostávala do průšvihů, ze kterých se díky chytrosti a mazanosti vymotal, ale měl i něco z něho, věděl to. Když se ho dotkl, nebo když se naštval, jeho kůže zmodrala a oči zrudly. Zdědil po něm i nenávist k Asgardu, jenž ho připravil o matku, měl i instinkt zabijáka, ale kde tenhle vzal? To neměl ani tušení. Byl na něj právem hrdý, boj i kouzla ovládal s lehkostí sobě vlastní, i když při výcviku za ně zaplatil nemalou cenu. Z přemýšlení ho vytrhly až hlasité rány nesoucí se od brány. Pohlédl tím směrem a pokynul dvěma strážcům střežícím vchod, aby otevřeli. Tvář se mu zkřivila vztekem. Jak si ten čubčí syn dovoluje jen tak přijít?! Problesklo mu hlavou. Opět nasadil svoji ledovou masku a k malé skupince pronesl. "Co zde hledáš synu Odinův." Thor jeho výhružný tón ignoroval. "Jak se ledový obři dostali na Asgard?" Temná postava v kápi se mihla ve stínech a přikrčila se vedle stěny věže pár pater nad celou scénou. "Odinův dvůr je plný zrádců." Odvětil Laufey chladným hlasem. "Neurážel mého otce!" Zavil Thor. "Čeho si sem přišel dosáhnout, Odinsone, míru?! Ne, ty si sem přišel pro válku, radši bež, než se ti tvé přání splní." Thor chtěl něco odseknout, když ho Siff chytla za rameno a tiše šeptla. "Na obra je podezřele malý." Jemným kývnutím hlavy naznačila směr kdesi nad nimi. Thor zvedl oči a všiml si stínu nad nimi. "Jak chceš Laufeyi." Kývnul ma své společníky, otočil se a ušel pár kroků. Najednou se otočil a mrštil kladivem po osobě k kápi. Laufeyovi se zastavilo srdce, stačil jen vykřiknout. "Loki!!!!!" a sledoval jak bájný mjolnir ukrajuje vzdálenost k jeho synovi.
Další část, snad se vám bude líbit.
P.S. Komentářem nepohrdnu
