Star Trek: Humoresky

Trosečníci

Prolog k epizodě TNG 03x07 Nepřítel

-------------

Hranice Neutrální zóny byla právě narušena, ač o tom nikdo krom samotných narušitelů nemohl vědět. Romulanský maskovaný člun druhé třídy mířil k planetě známé jako Galorndon Core svou maximální rychlostí, která však nebyla nikterak závratná. Tedy můžeme klidně říct, že i rozespalý šnek měl k pohybu blíže než oni.

Centurion Bochra se toho času nudil až k zbláznění. Připadalo mu, že letěli čím dál tím pomaleji, časem to dokonce vypadalo, jako by zastavili úplně. Ani tím to ale neskončilo, najednou se mu začalo zdát, že letí pozpátku. V tu chvíli už nevydržel déle nečinně sedět a zkontroloval navigační panel, jenže ten neukazoval nic divného, rychlost jejich letu zůstávala nezměněna. Jednalo se jen o zdání způsobené nečinností. Na takovou situaci nebohý centurion nebyl připraven. Nikdo zřejmě nepředpokládal, jak ničivé účinky může mít nuda na romulanskou psychiku. Musel si tedy nějak poradit sám. Vzpomněl si na jednu starou melodii, a protože to byla jediná možnost, jak se alespoň částečně zaměstnat, začal si onu melodii pískat.

„Ticho!" okřikl ho komandér Patahk.

„Jen si pískám," ohradil se Bochra.

„Tak přestaň, ruší mě to!" vedl si svou Patahk.

„A v čem? V soustředěném zírání z okna?" odsekl ironicky Bochra. Byla totiž pravda, že od začátku cesty Patahk jen zíral z okna, jako by pozoroval bůhvíjak zajímavou scenérii. „No tak, komandére, já se nudím," naléhal. Aniž by čekal na odpověď, pokračoval v pískání.

„Ticho, jsem řekl!" zavelel rázně Patahk.

Bochra si vzdorně pískal dál. Patahk již začínal ztrácet nervy a chystal se ho vzít něčím po hlavě. Když na něj centurion pohlédl a spatřil, jak z jeho velitele přímo čiší vztek, uvědomil si, jak špatně by mohl dopadnout, a z toho důvodu raději s pískáním ihned přestal.

„No proto," ozval se Patahk s vítězným výrazem ve tváři, který mu bohužel moc dlouho nezůstal.

„Kdy už tam konečně budem?" zeptal se Bochra.

Patahkovi již opravdu docházela trpělivost. „Letíme teprve čtvrt hodiny," procedil mezi zuby.

„Čtvrt hodiny je víc než dost," prohlásil rezolutně Bochra.

Z komandérovy strany se nyní dala očekávat dosti rozzlobená reakce, místo amoku však dostal geniální nápad. Tedy z jeho současného pohledu geniální, ještě totiž vůbec netušil, jak brzy jej bude proklínat. Otevřel zásuvku umístěnou pod ovládacím panelem a vyndal z ní dvě zařízení podobná tabletům či federačním paddům a jedno z nich hodil Bochrovi. „Vesmírná bitva," vysvětlil stručně.

Vesmírná bitva je hra ve stylu známé pozemské námořní bitvy, základní rozdíl tkví v trojrozměrné hrací ploše, díky níž je mnohem těžší loď vůbec najít, natož sestřelit. Pustili se tedy do hry a centurion spokojeně konstatoval, že cesta plyne normálním tempem. Tedy normální na romulanský maskovaný člun druhé třídy, z hlediska standardu většiny vesmírných lodí to byla pořád rychlost umírajícího slimáka.

---

Právě ve chvíli, kdy Bochra úspěšně likvidoval jeden z Patahkových těžkých křižníků, nacházel se člun prakticky u planety Galorndon Core a vinou nepozornosti obou členů posádky pomalu začínal sestupovat do atmosféry. Romulané byli ale tak zabraní do hry, že si toho všimli, až když jeden z magnetických výbojů zasáhl jejich motory a tím pádem člun ztratil jakoukoliv možnost pohybu, tedy s výjimkou volného pádu. Osvětlení v kokpitu ztemnělo a lodní počítač automaticky aktivoval poplach.